Před pětašedesáti lety, počátkem roku 1959, byli čtenáři časopisu Železničář seznámeni s novou lokomotivou světové úrovně, prototypem T 698.0. Osudy této lokomotivy byly nakonec poměrně pohnuté (například byl uvažován export do Argentiny), ale každopádně se stala základem poměrně úspěšné řady lokomotiv T 678.0 (775) a T 679.0 (776).

Text je plný dobového optimismu končících padesátých a počínajících šedesátých let, mimo jiné souvisejcí s úspěšnou československou prezenentaci na Světové výstavě 1958 v Bruselu.

Martin Boháč

V padesátých letech minulého století hrála železnice, resp. nákladní železnicční doprava, v celém systému tehdejšího národního hospodářství úplně jinou roli než dnes. Pro tehdejší každodenní život bylo úspěšně zvládnuté zásobování železnicí naprosto nezbytné, což obzvláště platilo na podzim. V tomto ročním období bylo třeba rozvézt zásoby sklizených potravin – např. brambor – ke spotřebitelům a do skladů, dovézt sklizenou cukrovou řepu do cukrovarů, vytvořit dostatečné zásoby uhlí, a to vše před nástupem zimy. Proto je jasné, že těmto úkolům byla tehdejším systémem věnována maximální pozornost, jak dokazuje tento text ze zářiového čísla časopisu Železničář roku 1956.

Za povšimnutí mimo jiné stojí hned v první větě zmíněný „nedostatek výkonných lokomotiv pro nákladní vlaky“. Přitom tehdejší ČSD disponovany několika sty úplně nových lokomotiv řady 556.0, několika sty téměř nových lokomotiv řad 555.0 a 1, několika sty lokomotiv řady 534.0 a 534.03 a mnoha sty dalších nákladních lokomotiv různého typu a stáří.

Martin Boháč

Foto: www.index.hu

Dobový rozkaz ředitelství protektorátních drah Olomouc z února 1942 nás informuje o tom, že i za těžkých dob okupace docházelo k nesprávným přepravám důležitých zásilek a jejich závlekům. Dále je také vidět, jak byly německé satelity závislé na některých německých přírodních zdrojích, v tomto případě černém uhlí.

Martin Boháč