Pro vaši informaci dáváme k dispozici brožuru k Železničnímu uzlu Praha, kterou najdete na Komunikačním webu ŽESNAD.CZ nebo samozřejmě i na webu SŽ, společně s dokumentací a propagačním videem https://www.youtube.com/watch?v=wEwKHnfFiMA

Za spolupráci děkujeme panu Michalovi Babičovi (Mott MacDonald CZ)

Oldřich Sládek (ŽESNAD.CZ)

Od 1. ledna 2026 začaly platit pro přepravu odpadů v Rakousku nová nařízení:

Přeprava odpadu s celkovou hmotností vyšší než 10 tun a silniční přepravní vzdáleností delší než 100 km musí být v Rakousku uskutečňována:

• železnicí

• jinými dopravními prostředky se stejným nebo nižším potenciálem znečišťujících látek nebo skleníkových plynů (např. pohon palivovými články nebo elektromotorem).

To neplatí, pokud

• se prokáže, že železnice nemůže poskytnout dostatečnou kapacitu, nebo

• pokud by železniční doprava vedla k tomu, že silniční přepravní vzdálenost do a z jednoho z nejbližších nakládacích míst je o 25 % nebo více delší než vzdálenosti, kterou je třeba urazit po silnici, ve srovnání s výhradně silniční přepravou.

Odpovídající dokumentace musí být během přepravy kdykoliv k dispozici a na požádání předložena úřadům.

Spolkové ministerstvo pro oblast klimatu, životního prostředí, energetiky, mobility, inovací a technologií ve spolupráci s Rakouskou hospodářskou komorou zřídilo digitální platformu, která uživatelům umožňuje vyžádat si cenové nabídky na přepravu odpadu železniční nákladní dopravou a v případě, že nelze zajistit vhodnou kapacitu, obdržet potvrzení do dvou pracovních dnů. Potvrzení z digitální platformy je jediným důkazem, že nelze zajistit vhodnou kapacitu.

Každý, kdo provádí přepravu v rozporu s těmito předpisy, se dopouští správního deliktu, za který hrozí pokuta ve výši 2 100 až 8 400 eur; to platí i pro německé dopravce odpadu v dovozu, vývozu a tranzitu.

Podrobnosti zde

Stanislav Hájek

Výkony v prosinci 2025 zůstaly zhruba stejné jako na konci roku 2024.

Děkuji panu Jaroslavu Fleglovi, Tomáši Rolníkovi a paní Janě Drálové ze Správy železnic a samozřejmě i panu Tomášovi Najmanovi a panu Zdeňku Hroníkovi  (oba ČD Cargo) a samozřejmě dalším kolegům za skvělou spolupráci. 

V tomto adresáři roku 2025 máte k dispozici výsledky uloženy datově a to včetně nárůstů .

A samozřejmě včetně výsledků za celý rok 2025, kdy loňský rok skončil nepřekvapivě o 1 557 846 271 hrtkm hůře, než rok 2024….

K tomu máte navíc měsíční výsledky i jako obrázek na domovské stránce výše zmíněného webu před články

Oldřich Sládek (ŽESNAD.CZ)

Dnes přebírám na náš newsletter veřejného webu – podle mne – včerejší důležitý příspěvek naší kolegyně, paní Anety Miklášové (ČD Cargo) z našeho interního SharePointu, protože si myslím, že námět jejího článku bude zajímat větší okruh lidí, než jsou jen naši členové. Pokud byste k tématu něco měli, lze samozřejmě přispívat do diskuse pod tímto článkem, případně se nám ozvat na mail office@zesnad.cz nebo na můj mail oldrich.sladek@zesnad.cz.  

Zákon o dráhách vyšel v Československu poprvé^[roku 1937 (zákon 86/1937 Sb., s alternativním titulem Železniční zákon). Později byl nahrazen zákonem č. 97/1950 Sb., ten byl nahrazen zákonem č. 51/1964 Sb. Zásadní změnu přinesl Zákon o dráhách č. 266/1994 Sb. Současně zákon upravuje podmínky státní správy a státního dozoru , například zřídil Drážní úřad. Tento zákon oddělil funkci provozovatele drážní dopravy od funkce provozovatele dráhy. Oldřich Sládek

Česká železnice za poslední desetiletí prošla zásadní proměnou. Liberalizace trhu, oddělení infrastruktury od dopravních činností, vstup nových dopravců, evropská regulace, technologický rozvoj i rostoucí nároky na bezpečnost a efektivitu – to vše dnes tvoří realitu, ve které železniční sektor funguje. Přesto se i nadále opíráme o právní rámec, jehož základy vznikaly v době jednotné, státem řízené železnice.

Zákon č. 266/1994 Sb., zákon o dráhách (dále jako „zákon o dráhách“) byl od svého přijetí mnohokrát novelizován. Tyto dílčí změny reagovaly na aktuální potřeby či evropské požadavky, avšak výsledkem je právní předpis, který je složitý, nepřehledný a v některých ohledech obtížně aplikovatelný v dnešních podmínkách otevřeného trhu. Namísto systematického uchopení problematiky se na původní konstrukci postupně „nabaluje“ další a další úprava.

V širším okruhu odborníků z železniční obce se již delší dobu shodujeme, že tento stav není dlouhodobě udržitelný. Stejně jako prošly rekodifikací jiné klíčové právní předpisy – typicky občanský zákoník – zaslouží si obdobnou pozornost i zákon o dráhách. Nejde o kosmetickou úpravu ani o pouhou aktualizaci terminologie, ale o nové, moderní znění, které bude odpovídat současné realitě železničního sektoru a vytvoří stabilní a srozumitelný rámec pro jeho další rozvoj.

Rekodifikace zákona o dráhách má zároveň zásadní význam pro konkurenceschopnost a efektivitu železniční dopravy. Současná právní úprava ukládá železničním dopravcům řadu administrativních a procesních povinností, které představují významnou zátěž, aniž by přinášely odpovídající přidanou hodnotu. Tyto povinnosti vedou ke zvýšené spotřebě kapacit a k neefektivním procesům, čímž se stávají dalším faktorem, který snižuje konkurenceschopnost železniční dopravy v porovnání se silniční dopravou. Nový zákon by měl umožnit soustředit se na skutečně podstatné požadavky a odstranit zbytečné překážky bránící efektivnímu fungování sektoru.

Myšlenku rekodifikace zákona o dráhách podporuje i výkonný ředitel ŽESNAD.CZ, pan Oldřich Sládek, stejně jako další kolegové a partneři z železničního odvětví. Shoda panuje zejména v tom, že nový zákon by měl být přehlednější, systémovější a lépe reflektovat vztahy mezi státem, správcem infrastruktury, dopravci a dalšími aktéry trhu.

Jsme si vědomi, že rekodifikace je náročný proces, který vyžaduje širokou odbornou diskusi, čas i politickou vůli. O to důležitější je však otevřít toto téma včas a zapojit do něj co nejširší spektrum odborné veřejnosti.

Dovolujeme si proto oslovit vás, vážené kolegyně a kolegové, s žádostí o váš názor na otázku rekodifikace zákona o dráhách. Vaše zkušenosti z praxe, pohledy a podněty považujeme za klíčové. Věříme, že se shodneme nejen na tom, že změna je potřebná, ale i na tom, že je správný čas ji začít aktivně připravovat.

Otevřená odborná debata je předpokladem kvalitního řešení. Zákon o dráhách si ji bezesporu zaslouží.

 Aneta Miklášová (ČD Cargo)

Na konci loňského roku přinesla agentura Reuters článek o udržitelnosti železniční nákladní dopravě v USA.

Evropská železniční nákladní doprava má mnoho důvodů, proč se s jistou závistí dívat přes Atlantik. Dopravci v USA provozují větší a těžší vlaky, mají k dispozici vlastní železniční tratě pro nákladní dopravu. A hlavně nemají finanční potíže ani neztrácejí podíl na přepravním trhu jako Evropané. Zaostávají však v udržitelnosti. Buďme však k sobě upřímní a řekněme si, s vědomím dálnic plných kamionů, je udržitelnost tím stěžejním kritériem pro rozhodování přepravce o volbě druhu dopravy v EU?

Americký dopravce BNSF Railway zdůrazňuje udržitelný charakter železniční dopravy, upozorňuje agentura Reuters. „Když vidíte ocelová kola našich oranžových lokomotiv a nákladních vagónů pohybující se po ocelových kolejích, myslete ekologicky,“ říká o sobě BNSF.

Tato charakteristika je však poněkud zavádějící. BNSF a další železniční nákladní dopravci v USA vypouštějí do ovzduší velké množství znečišťujících látek. Podle výpočtů agentury Reuters vyprodukovaly lokomotivy v USA více oxidu dusíku, hlavní složky smogu, než všechny uhelné elektrárny v USA dohromady (485 000 tun oproti 452 000 tun). Pro ilustraci: v roce 2023 vyrobily uhelné elektrárny 16,2 % veškeré elektřiny ve Spojených státech. Agentura Reuters uvádí, že znečištění způsobené lokomotivami způsobuje ve Spojených státech odhadem 48 miliard dolarů ročně na zdravotních výdajích a 3 100 předčasných úmrtí, přičemž se odvolává na nástroj Co-Benefits Risk Assessment (Hodnocení rizik souvisejících s vedlejšími přínosy) Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA).

Hlavním důvodem emisí je skutečnost, že železniční nákladní dopravci v USA provozují výhradně dieselové lokomotivy. To je výrazný rozdíl oproti Evropě, kde je elektrická trakce mnohem rozšířenější a stále se rozšiřuje. Snaha o nalezení energeticky účinnější a ekologicky příznivější trakce zjevně není pro americké dopravce tak důležitá. Kromě toho se průměrné stáří amerického lokomotivového parku výrazně zvýšilo, a to z 20 let v roce 2009 na současných 28 let. To ke snížení znečištění nepřispívá. Navzdory zavedení nových norem pro lokomotivy agenturou EPA (United States Environmental Protection Agency) v roce 2008 vynaložily železniční dopravci jen malé úsilí (finance) na modernizaci svého lokomotivního parku. Místo toho se naopak rozhodly zpomalit nákup nových lokomotiv.

A pro srovnání silniční doprava velkými vozidly v USA. United States Environmental Protection Agency (EPA) odhaduje emise oxidu dusíku ze 13 milionů nákladních vozů a autobusů se vznětovými motory v USA na 2,6 mil. tun oxidu dusíku ročně. V USA se podporuje snižování emisí programem Diesel Emmissions Reduction Act (DERA), avšak nestejnou částkou podle států. Ve finančním vyjádření náklady 2 mld. USD/rok na snížení všech emisí a úpravy motorů každoročně ušetří škody na životním prostředí za 4 mld. USD a škody na zdraví za 70 mld. USD prevencí mj. 8300 případů předčasného úmrtí, 5500 chronických bronchitid, 17 600 akutních bronchitid u dětí, 360 tis. astmatických záchvatů a 1,5 mil. dnů pracovní neschopnosti. Co říci závěrem? Každý dopravce se jako obchodní korporace rozhoduje primárně podle ekonomických kritérií tak, aby naplnil očekávání investorů

Podrobnosti zde a zde

Roman Štěrba (Správa železnic)

Obnova nádražních budov pokračuje

Během posledních let se výrazně proměnila podoba řady nádražních budov na řadě míst v celé republice. Díky mnohdy náročným rekonstrukčním pracím se jim vrací původní lesk. Právě opravám nádražních budov se věnuje lednové číslo Moderní železnice.

V tradičním rozhovoru přibližuje ředitel odboru mezinárodních vztahů a strategie Radek Čech výzvy, které Správu železnic čekají v blízké době. Určitě čtenáře zaujme článek o mizejících povodňových značkách, které měly a stále mají svůj velký význam. Rubrika Zajímavá stavba vás tentokrát zavede na nádraží do Světlé nad Sázavou.

Na železnici pracuje řada rodinných příslušníků, mnohdy se povolání dědí z generace na generaci. Je to i případ otce a syna Hermanovi, kteří se starají o bezpečnou jízdu vlaků na severozápadě Čech. Jako tradičně se i na konci loňského roku udělovali tituly Železničář a Zaměstnanec roku, podívejte se, kdo si letos odnesl ocenění. A nezapomeňte ani na článek o skvělé akci v hale královopolského nádraží.

Nejnovější číslo Moderní železnice i všechna starší čísla si můžete stáhnout  buď na sharepointovém Komunikačním webu ŽESNAD.CZ zde  nebo na adrese Správy železnic.

Tomáš Johánek (Správa železnic)

Máme od slovenských kolegů k dispozici čerstvá data ohledně výkonů nákladní dopravy na síti ŽSR a to ke stažení nebo přečtení v datové podobě a to jednak za  12/2025 a  jednak za celý rok 2025 a následně ještě porovnání 2024/2025 a 2019-202.

Všechna data v elektronické podobě jsou nově přesunuta na neveřejný sharepointový web Výkony nákladní dopravy v adresáři AROS – Výkony dopravců na síti ŽSR . na tento web máte přístup, ale přihlašování je rozdílné od veřejného webu zesnad.cz. Za spolupráci děkuji výkonnému řediteli AROS, panu Patrikovi Benkovi

Oldřich Sládek (ŽESNAD.CZ)

Dnes navečer vyšel článek na webu zdopravy.cz o řešení problému se strháváním trolejí v Roudnici nad Labem pod názvem „Hákovnice v Roudnici po 18 případech stržených trolejí končí. Pomohl příkaz ministra“ Protože jsme do toho lehce zasáhli i my, tak si dovoluji dát odkaz na tento článek zde.

Na rozdíl od webu zdopravy.cz máme ale k dispozici skvělou fotku okamžiku stržení troleje, kterou publikujeme díky laskavému souhlasu kolegy , pana Petra Šimrala (METRANS Rail) .

Oldřich Sládek (ŽESNAD.CZ)

Severomořské přístavy Hamburg a Rotterdam čelí pro ně nezvykle extrémnímu zimnímu počasí. S problémy se potýkají přístavy Hamburg a Rotterdam. V Hamburku napadlo místy až 20 cm sněhu, což bránilo řádnému provozu terminálu a jeho dopravní obsluze.

Také v Nizozemsku ovlivnilo zimní počasí provoz železnic. V úterý ráno byly po celé zemi odřeknuty osobní vlaky, zatímco nákladní doprava zpočátku fungovala bez větších problémů. Docházelo k zamrznutí výhybek a v pondělí byla kvůli odklízení sněhu pozastavena činnost některých pozemních terminálů v rotterdamském přístavu. Ještě během dne byl provoz obnoven.

V úterý ráno část rotterdamského přístavu Waalhaven narazila na vážnější překážky. Celá část přístavu byla uzavřena pro železniční dopravu z důvodu poruchy trolejového vedení, výhybek a selhání IT systémů. Předpokládá se, že výpadek v Waalhavenu potrvá do pozdního dopoledne. „To by omezilo dopad situace, ale pokud potrvá celý den, pak dnes do Waalhavenu nedojede žádný vlak,“ komentuje provozní ředitel společnosti Hupac Mark Jansen.

Celodenní uzavírka by mohla mít větší dopad a vést k vážnějším zpožděním. Situaci však pomáhá skutečnost, že první lednový týden není z hlediska železniční nákladní dopravy rušným obdobím.

Proč zimní počasí vede k chaosu na železnici? Správce infrastruktury ProRail vysvětlil, proč zimní počasí vede k takovým problémům na nizozemské železniční síti, na rozdíl od zemí jako Švýcarsko nebo Norsko, které čelí mnohem intenzivnějšímu zimnímu počasí, ale dokážou udržet provoz vlaků. V Nizozemsku nesněží často natož hodně ani tam nejsou nízké zimní teploty, a proto se ProRail rozhodl neinvestovat do ohřevu výměn, které by čelilo chladu a zabraňovalo například zamrzání výhybek. Nizozemci se rozhodli, že těch pár dní v roce nestojí za miliardy eur, které by byly potřebné k udržení stability železniční sítě během tohoto období, řekl ProRail.

Podrobnosti zde, zde, zde a zde

Roman Štěrba (Správa železnic)

Předem se musím omluvit za pozdní vydání listopadových dat, které bylo zaviněno technickou chybou.

Díky spolupráci s AROSEM a jeho výkonným ředitelem panem Patrikem Benkou Vám všem můžeme poskytnout informace o výkonech nákladní železniční dopravy na Slovensku a to nejen za 11/2025.

A také nejen v podobě níže uvedeného obrázku, ale i v datové podobě nově na webu Výkony nákladní dopravy, kam jsem přesunul statistiku AROSU k výkonům Správy železnic, 

Oldřich Sládek