Dlouholetý kritik (zatím) stávající bezzubé diskuse o řešení problému tranzitu nadměrného množství kamionů centrem Znojma, viceprezidetn ŽESNAD.CZ pan Jan Hruška (CityRail), přišel s následujícím příspěvkem ve kterém ukazuje , jak nákladní dopravci, sdružení v ŽESNAD.CZ mohou alespoň trošku přispět k úlevě místních obyvatel.
Problému města a vůbec trati Znojmo – Retz se dlouhodobě ŽESNAD.CZ věnuje, všechny články o problému lze najít zde v newsletteru ve vyhledávání při zadání slova „Znojmo“
Foto: Oldřich Sládek, žst. RetzDronové fotografie: Tomáš Dupal
V pondělí 31.8. ráno před 7:00 přivezl vlak 42095 našeho člena do dolnorakouského Retzu celkem 800 tun dřevěné kulatiny, naložené na soupravě vozů Smart GigaWood 5×5. Na této zprávě by nebylo vlastně nic pozoruhodného, ale jednalo se o průlomovou přepravu, a to minimálně ve dvou věcech. Předně ji realizoval soukromý dopravce s bezpečnostním osvědčením pro Česko i Rakousko, tedy bez nutnosti předávání jinému dopravci v hraničním bodě, což je na tomto hraničním přechodu průlomová věc.
Dalším prvenstvím bylo použití soupravy vozů 5×5 pro tuto dopravu, což je speciální úprava vozů SmartGigawood určená právě pro dopravu kulatiny o délce 5 metrů v pěti štosech, kdy prostřední z nich je naložen přes obě části dvojitého vozu. Soupravu takto upravených vozů dodala firma Inno4Wood. Konečným zákazníkem a příjemcem byla pila Maresch. Spedici zajistila firma Innosped, která obecně zajišťuje spediční služby pro řadu našich členů (například ČD Cargo, Lokorail, CityRail), i dalším dopravcům mimo spolek. Souprava deseti vozů v úpravě 5×5 se používá i pro dopravy kulatiny k jiným zákazníků v rámci Česka i Rakouska.
Ilustrační foto: Oldřich Sládek, žst. Znojmo
Celkově se tak s ohledem na dopravené množství dřeva ušetřila jízda asi 35 kamionůjedním vlakem. To velmi dobře zapadá do snahy města Znojmo o snížení dopravní zátěže nákladními auty, která musí jezdit přes město. Je ale potřeba poznamenat, že ačkoliv jízdy ucelených vlaků jsou jistě efektivním a proveditelným řešením, jinou stránkou věci je shromáždění potřebného a v podstatě velmi specifického materiálu pro nakládku uceleného vlaku jako v tomto případě. Neméně důležitým faktem je, že obě tratě vedoucí do Znojma nejsou elektrizované a přepravy prováděné motorovými lokomotivami na relativně dlouhých ramenech buď z Jihlavy nebo Břeclavi jsou o něco dražší.
žst. Šatov, křížování vlaků ČD Cargo a Cityrail, foto: Jan Hruška
Při této přepravě byl dále vyvrácen mýtus, že hodinové pobyty osobních vlaků v zastávce Unterretzbach pro vozbu nákladních vlaků představují nepřekonatelný problém. Dostupné a časově vhodné kapacity pro jízdu nákladních vlaků je zde dostatek. Jak lze vidět z fotografie, dá se doba mezi osobními vlaky efektivně využít i pro vzájemné křižování nákladních vlaků jedoucích po trati do Retzu ve stanici Šatov. Krátce po poledni 31. srpna 2026 zde křižují nákladní vlaky našich členů.
Ilustrační foto: Oldřich Sládek
Závěrem lze uvést, že jeden z našich členů využil přechod v Šatov-Retz už v roce 2020 a 2021, kdy v Šatově proběhly dvě předávky ucelených vlaků se dřevem a prázdných souprav, které přijely resp. odjely do Rakouska s elektrickou lokomotivou. Jednalo se tehdy vůbec o první nákladní vlak v elektrické trakci na tomto hraničním přechodu.
Využitelnost tratě ze Znojma přes Retz směrem dále do Rakouska je však poměrně problémová s ohledem na, stoupání, krátké délky kolejí v nácestných stanicích a hustotě osobní dopravy v jednokolejném úseku Hollabrun – Stockerau. I přes některé komplikace má zdejší hraniční přechod své nepochybné využití i v nákladní dopravě právě díky zásobování pily Maresch.
Správa železnic dnes oznámila ve své tiskové zprávě soutěž o zhotovitele elektrizace této tratě.K tomu musíme dodat, že je to především zásluha ŽESNAD.CZ, kdy jsme pro tuto investici v uplynulých letech mohutně lobbovali .
Ilustrační foto: Martin Boháč(ČD Cargo)
Dne 22.6.2022 jsme poprvé navrhli MD ČR tratě vhodné pro pilotní projekty rychlé elektrizace:
Havlíčkův Brod – Ždírec nad Doubravou
Vzdálenost 27 km, případně do Hlinska (osobní regionální doprava) 39 km
Pravidelná nákladní doprava 2 páry ucelených vlaků denně – pila Ždírec nad Doubravou
Osobní reginální doprava takt 60´/120´
Traťová třída D4 – vyhovuje všem elektrickým HV
Trať je součástí právě zpracovávané SP Pardubice – Svitavy / Havlíčkův Brod (SUDOP Praha, subdodávka SUDOP Brno). Vhodné projektovat souběžně ZP elektrizace Havlíčkův Brod – Ždírec nad Doubravou s řešením SP Pardubice – Svitavy / Havlíčkův Brod a pak tuto elektrizaci realizovat jako I. etapu co nejdříve
Na úseku není žádná připravovaná rekonstrukce / modernizace stanic
Vhodné k realizaci co nejdříve
Kralupy nad Vltavou – Kladno-Ostrovec
Vzdálenost 21 km
Pravidelná nákladní doprava 5 párů ucelených vlaků denně (uhlí do teplárny Kladno-Dubí)
Osobní doprava takt 60´
Traťová třída C3 – vyhovuje téměř všem elektrickým HV
Na úseku není žádná připravovaná modernizace
Elektrizace Praha – Kladno Ostrovec v AC 25 kV 50 Hz předpokládána k roku 2026
Vhodné k realizaci k roku 2026 (návaznost na stavbu Kladno – Kladno Ostrovec a TNS Kladno)
TZ Správy železnic:
Elektrické vlaky dojedou z Havlíčkova Brodu až do Pardubického kraje
Správa železnic hledá projektanta a zhotovitele elektrizace trati z Havlíčkova Brodu do Hlinska v Čechách. Trolejové vedení na přibližně 40 kilometrů dlouhém úseku umožní provoz elektrických vlaků, které navíc pojedou rychleji. Vítěz tendru nejprve úsek vyprojektuje, stavební práce by měly navázat na začátku roku 2028. Hotovo by mělo být do poloviny následujícího roku.
Takzvanou prostou elektrizaci celého úseku, který spojuje Vysočinu s Pardubickým krajem, provede vybraný zhotovitel na základě vlastního projektu. Práce budou zahrnovat natažení trolejového vedení a výměnu kabelů. Současně dojde k rekonstrukci některých silničních nadjezdů.
Jízdní doba mezi Havlíčkovým Brodem a Hlinskem se díky investici zkrátí přibližně o 7 minut. Zavedení elektrických vlaků v osobní i nákladní dopravě přinese také snížení emisí a provozních nákladů.
Nejvyšší povolená nabídková cena zakázky je 1,179 miliardy korun, z toho 1,083 miliardy tvoří samotné stavební práce.
Nový návrh německého rozpočtu na rok 2027 ohrožuje železniční nákladní dopravu. Několik dopravců a sdružení vydalo varování a vyzvalo k navýšení finančních prostředků a provedení reforem.
Odolná železniční infrastruktura je klíčem ke spolehlivému cestování, bezpečným dodavatelským řetězcům a jistotě při plánování. Nový návrh německého rozpočtu však právě prostředky na obnovu a rozšiřování železniční sítě snižuje o 1,3 miliardy eur. Hrozí tak další zhoršení zpoždění, výpadků a úzkých hrdel v dodavatelských řetězcích průmyslu. Široká koalice podniků, odborů a občanské společnosti vyzývá ve společném prohlášení spolkovou vládu, aby ukončila tuto „dopravní kongesci budoucnosti“ a pomocí správné dopravní politiky zaručila spolehlivé investice do železniční infrastruktury a budoucnosti.
Železniční infrastruktura je na mnoha místech na hranici svých možností. Více než 90 železničních projektů čelí zrušení, jen v tomto roce není navzdory zvláštnímu fondu financováno přibližně 30 projektů. Pokud to postihne tyto projekty, nejprve to pocítí odvětví, která jsou závislá na spolehlivé přepravě: logistika, průmysl surovin, ocelářství a chemický průmysl.
K tomu se vyjadřuje Kerstin Maria Rippel, generální ředitelka Hospodářského svazu ocelářství: „Kdo omezuje investice do železnice, zvyšuje náklady na výrobu a dále oslabuje již tak otřesené průmyslové prostředí. Naše ocelářské podniky, naši dodavatelé i odběratelská odvětví potřebují železniční síť, na kterou se mohou spolehnout. Proto musí spolková vláda konečně skoncovat s chronickým podfinancováním železnice.“
Důsledky nedostatečného financování infrastruktury postihují nejen dopravce, ale také železniční průmysl, který vyrábí kolejová vozidla a buduje infrastrukturu, a také pracovní místa, která na tom závisí.
Jürgen Kerner, místopředseda odborového svazu IG Metall, říká: „Spolková vláda musí nyní zaplnit investiční mezeru a zajistit dlouhodobé, spolehlivé financování. Jen tak získají podniky železničního průmyslu potřebnou jistotu pro plánování, aby mohly investovat a vytvářet pracovní místa. Zároveň musí platit, že tam, kde veřejné prostředky směřují do rozvoje železniční infrastruktury, musí také posilovat přidanou hodnotu, zaměstnanost v průmyslu a kvalitní práci v Německu. K tomu jsou konečně zapotřebí jasné pokyny ze strany spolkové vlády.“
Situaci ještě zhoršují rostoucí ceny vlakových tras. Poté, co Evropský soudní dvůr prohlásil omezení cen vlakových tras za nepřípustné, vznikají každoročně dodatečné náklady ve výši přibližně 400 milionů eur, a to právě v oblasti ekologické místní železniční osobní dopravy. Aliance proto požaduje reformu cen vlakových tras s trvale nižšími poplatky. Vysoké poplatky za trasy musí klesnout i v nákladní dopravě. Kromě toho je v této oblasti zapotřebí spolehlivá podpora přepravy jednotlivých vozových zásilek ve výši 350 milionů eur ročně.
Wolfgang Große Entrup, generální ředitel Svazu chemického průmyslu (VCI), říká: „Železnice je pro chemický průmysl nepostradatelná a nesmí se stát úzkým hrdlem pro naše přepravy. Přesunout více nákladu na železnici je jasným cílem našeho odvětví. K tomu je třeba zajistit větší přepravní kapacitu. Proto by bylo fatální nyní omezovat investice. Železniční infrastruktura není výdaj, který se provádí jen v dobách konjunktury. Potřebuje spolehlivé financování – bez ohledu na to, jaká je právě finanční situace.“
Nad rámec jednotlivých odvětví jde o odolnost celého dopravního systému.
„Právě železniční infrastruktuře chybí ve státním rozpočtu miliardy na spolehlivou síť, a to v době, kdy železnici potřebujeme naléhavěji než kdy jindy. Nízký stav vody na Rýnu právě ukazuje, že spolehlivost znamená také odolnost, protože síť bez volných kapacit nedokáže v případě nouze pojmout žádné další přepravy. Proto je zapotřebí mezioborová výměna názorů se Spolkovým ministerstvem dopravy ohledně spolehlivé železniční, vodní a silniční dopravy, která obstojí i v případě krize,“ uvedla Viviane Raddatz, výkonná ředitelka pro síť a společnost v organizaci Klima-Allianz Deutschland.
Prohlášení podepsaly ArcelorMittal, Německý odborový svaz, DIE PAPIERINDUSTRIE, IGBCE, IG Metall, K+S, Klima-Allianz Deutschland, Svaz chemického průmyslu, dopravní podniky Peine-Salzgitter a Hospodářské sdružení ocelářství. Zúčastněné podniky a odvětví zastoupená těmito svazy zaměstnávají v Německu přibližně 600 000 lidí. Prostřednictvím zúčastněných hospodářských svazů stojí za tímto dokumentem s požadavky přibližně 2 400 dalších podniků a prostřednictvím Německého svazu odborových svazů a jeho členských odborů přibližně 5,4 milionu členů. Společně signatáři zastupují odvětví, jejichž výroba a zásobování přímo závisí na výkonné a odolné železniční infrastruktuře.
Ilustrační foto: ŽESNAD.CZ (DT -Výhybkárna a strojírna Prostějov, 1.10.2025, akce PS Školství pro 100 studentů ve fabrice)
Komerční článek
Společnost DT – Výhybkárna a strojírna, a.s., z Prostějova vyvíjí a vyrábí výhybky a další kolejové konstrukce pro zákazníky ve více než 35 zemích světa. Aktuálně máme k dispozici volnou konstrukční i výrobní kapacitu, a proto můžeme velmi rychle reagovat na nové požadavky – od konzultace konkrétního zadání a zpracování konstrukčního návrhu až po výrobu a dodání hotového řešení.
Naše výrobky a technická řešení nacházejí uplatnění v nejrůznějších oblastech kolejové dopravy:
průmyslové a logistické provozy – podnikové vlečky a vysokozátěžové kolejové systémy v dolech a lomech, hutních, energetických, chemických a výrobních závodech, přístavech, překladištích a logistických centrech,
speciální dráhy – úzkorozchodné, ozubnicové, podzemní a další technicky náročné tratě,
železniční infrastruktura – jsme certifikovaným dodavatelem pro správce železniční infrastruktury v České republice, na Slovensku, v Německu a ve Velké Británii,
městská kolejová doprava – dodáváme výhybky a další kolejové konstrukce pro tramvajové tratě a metro.
Ilustrační oto: ŽESNAD.CZ (DT -Výhybkárna a strojírna Prostějov, 1.10.2025, akce PS Školství pro 100 studentů ve fabrice)
Díky vlastnímu výzkumu, vývoji a konstrukci dokážeme připravit také atypická řešení přesně podle parametrů provozu, předpokládaného zatížení, prostorových podmínek a dalších požadavků zákazníka. Vedle nových konstrukcí dodáváme náhradní díly a zajišťujeme opravy a regenerace výhybkových konstrukcí.
Plánujete rekonstrukci podnikové vlečky, výměnu výhybky nebo potřebujete navrhnout atypickou kolejovou konstrukci? Využijte naši aktuálně volnou kapacitu. Jsme připraveni váš požadavek rychle posoudit a navrhnout vhodné řešení.
Po prázdninách je opět k dispozici nové číslo Moderní železnice, poněkud v odlišnější podobě a už bez redaktora pana Tomáše Johánka, který odešel ze SŽ.
Vo štvrtok napoludnie došlo na železničnej stanici v Trnave k mimoriadnej udalosti. Rýchlik prešiel návesť „Stoj“ a vošiel do cesty nákladného vlaku
„ZSSK sa bezprostredne po udalosti sústredila na cestujúcich, ich bezpečné opustenie súpravy a zabezpečenie možností pokračovania v ceste. Rušňovodič ďalej vo výkone práce nepokračoval. Okolnosti udalosti sa vyšetrujú,“ priblížil hovorca Železničnej spoločnosti Slovensko (ZSSK) Ján Baček. K zrážke nedošlo a nikto nebol zranený.
Odrieknuté vlaky
Išlo o vlak R 747 Ponitran, ktorý vošiel do vlakovej cesty vlaku Pn 65810. „Aktuálne sú vlaky medzi Nitrou a Trnavou odrieknuté v úseku Leopoldov – Trnava a späť. Podľa prevádzkovej situácie budú na zabezpečenie prepravy cestujúcich v tomto úseku mimoriadne zastavovať aj vybrané vlaky R a Ex,“ ozrejmil.
Policajti prijali oznámenie o mimoriadnej udalosti vo štvrtok krátko po 12.00 h. „Osobný vlak prešiel cez návesť prikazujúcu zastavenie a následne poškodil dve výhybky. Vlak následne asi po 300 metroch od stanice zastavil,“ spresnila pre TASR hovorkyňa trnavskej krajskej polície Veronika Dachová.
Približne 50 cestujúcich bolo bezpečne a bez zranení evakuovaných na najbližšie nástupište. „Dychová skúška u rušňovodiča bola negatívna. Udalosť je v súčasnosti v štádiu objasňovania pre podozrenie zo spáchania priestupku v zmysle zákona o doprave na dráhach. Doprava na predmetnej koľaji je dočasne úplne zastavená,“ doplnila.
Príčina sa vyšetruje
Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) priblížili, že vlaky aktuálne jazdia po nepárnej skupine koľají a po prvej traťovej koľaji v smere na Brestovany. „Príčina tejto mimoriadnej udalosti je v štádiu vyšetrovania, preto momentálne nebudeme poskytovať viac informácií. Podľa dostupných informácií nikto z personálu a cestujúcich nebol zranený,“ dodal odbor komunikácie a marketingu ŽSR.
Ilustrační foto “ našeho“ Vectrona – Martin Boháč (10.6.2026, Praha -Holešovice)
Komerční článek
Evropská nákladní doprava vstupuje do nové etapy digitalizace. Důležitou roli v ní hraje evropský předpis publikovaný pod označením Nařízení eFTI (electronic Freight Transport Information), který mění způsob práce s přepravní dokumentací a daty napříč logistickým řetězcem. Cílem je nahradit papírové dokumenty elektronickou výměnou dat mezi dopravci, logistickými společnostmi a veřejnými orgány. Od roku 2027 budou úřady v členských státech EU povinny tato elektronická data přijímat.
Co eFTI znamená pro dopravce
Pro dopravní společnosti nepředstavuje eFTI pouze splnění budoucích legislativních požadavků. Především otevírá prostor pro efektivnější řízení přeprav a snížení administrativní zátěže.
Společnost OLTIS Group se této transformaci aktivně věnuje prostřednictvím své účasti v evropských projektech zaměřených na implementaci eFTI a rozvoj digitálních nástrojů pro nákladní dopravu. Díky dlouholetým zkušenostem s vývojem informačních systémů pro železniční a multimodální dopravu pomáhá dopravcům připravit se na prostředí, ve kterém budou klíčovou roli hrát standardizovaná a bezpečně sdílená data.
Mezi hlavní přínosy patří:
omezení papírové dokumentace a souvisejících manuálních činností,
rychlejší sdílení dat mezi účastníky přepravního řetězce,
snížení chyb způsobených opakovaným přepisováním údajů,
okamžitá dostupnost aktuálních informací o přepravě,
efektivnější plánování a operativní řízení dopravy,
vyšší transparentnost při mezinárodních přepravách.
Digitalizace dokumentů zároveň usnadní komunikaci s kontrolními orgány a zkrátí čas potřebný pro administrativní úkony. Dopravci tak mohou více kapacit věnovat vlastnímu provozu a zákaznickým službám.
Ilustrační foto: OLTIS Group
Od dokumentů k datům
Zásadní změnou, kterou eFTI přináší, je přechod od práce s dokumenty k práci s daty. Namísto předávání jednotlivých dokumentů budou informace sdíleny prostřednictvím certifikovaných digitálních platforem ve standardizované podobě.
Pro dopravce to znamená:
jednoznačná a konzistentní data napříč celým přepravním procesem,
menší riziko nesrovnalostí mezi různými dokumenty,
rychlejší přístup k informacím pro dispečery i zákazníky,
lepší připravenost na automatizaci a digitalizaci dalších procesů.
Význam pro železniční nákladní dopravu
V prostředí železniční nákladní dopravy, které je tradičně spojeno s rozsáhlou dokumentací a přeshraniční komunikací, může eFTI přinést významné provozní zjednodušení. Důležitým přínosem je sjednocování datových standardů napříč Evropou a lepší propojení s digitálními systémy využívanými v železničním sektoru, například v oblasti TEL TSI.
Ilustrační foto: OLTIS Group
Dopravci mohou očekávat:
rychlejší výměnu informací mezi partnery,
efektivnější provoz na terminálech a vlečkách,
jednodušší řízení mezinárodních přeprav,
vyšší kvalitu a dohledatelnost dat v celém logistickém řetězci.
OLTIS Group pomáhá zavádět eFTI do praxe
Praktickou implementaci eFTI podporuje evropský projekt eFTI4LIVE, který navazuje na projekty eFTI4EU a eFTI4ALL. Jeho cílem je ověřit fungování řešení v reálném provozu, podpořit interoperabilitu systémů a připravit podmínky pro plošné zavedení eFTI v celé Evropské unii.
Projekt spojuje dopravce, poskytovatele IT řešení i veřejné instituce z více než dvaceti zemí a vytváří základ pro budoucí bezpapírovou logistiku.
OLTIS Group je součástí tohoto evropského úsilí a využívá své zkušenosti s digitalizací železniční nákladní dopravy, interoperabilitou systémů a elektronickou výměnou dat. Zapojení do projektu umožňuje společnosti podílet se na ověřování budoucích postupů v praxi a současně přenášet získané zkušenosti do řešení využívaných dopravci a logistickými firmami.
Příležitost, která přesahuje legislativní povinnost
Přestože je eFTI spojeno s novými regulatorními požadavky, jeho význam je mnohem širší. Dopravci získávají možnost zjednodušit administrativu, zrychlit tok informací a zvýšit efektivitu svých procesů. V prostředí rostoucích nároků na rychlost, transparentnost a kvalitu služeb se právě schopnost efektivně pracovat s daty stává významnou konkurenční výhodou.
Pro firmy, které se na digitální transformaci připraví včas, může eFTI představovat nejen technologickou změnu, ale i příležitost posílit svou pozici na evropském dopravním trhu.
Pro zákazníky OLTIS Group představuje eFTI příležitost připravit se na budoucí požadavky evropského trhu s dostatečným předstihem. Nabízená řešení pomáhají propojit provozní, logistické a dokumentační procesy do jednotného digitálního prostředí a vytvořit podmínky pro efektivní sdílení dat v souladu s nově vznikajícími evropskými standardy.
Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však výhradně názory a stanoviska autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo agentury CINEA. Evropská unie ani poskytovatel podpory nenesou za tyto názory a stanoviska odpovědnost.
Příchod výrobce nákladních vozů Daimler Truck do Chebu mění také plány na železniční nákladní dopravu v regionu. Místo samostatné železniční vlečky do strategického podnikatelského parku se nyní počítá s využitím překladiště přímo v chebské železniční stanici. To by mohlo sloužit nejen nové továrně, ale i dalším firmám v kraji.
Projekt Daimler Truck pokračuje v přípravě a prochází posuzováním vlivu na životní prostředí, takzvaným procesem EIA. Dokumentace už počítá s variantou, že by část nákladní dopravy směřovala přes chebské železniční překladiště. To by umožnilo přepravovat materiál a zboží po železnici bez nutnosti vybudovat samostatnou vlečku přímo do průmyslového areálu.
„Možnost efektivně kombinovat silniční a železniční přepravu a využívat překladový terminál v Chebu považujeme za důležitý předpoklad pro další posílení konkurenceschopnosti regionu,“ uvedl David Petr, člen představenstva a ředitel úseku developmentu Státní investiční a rozvojové společnosti, která projekt podnikatelského parku v Chebu připravuje.
Její zástupci proto o budoucím využití železnice v pondělí jednali se zástupci kraje, Správy železnic a dalších relevantních organizací, úřadů a firem. Přímé železniční napojení strategického podnikatelského parku se podle dosavadních propočtů ekonomicky nevyplatí. Důvodem je předpokládaná intenzita jeho využití. Překladiště v Chebu by naopak mohlo využívat více firem. Kromě Daimler Truck by bylo k dispozici podnikům, které už v regionu působí, i dalším společnostem, které se sem v budoucnu přestěhují. Pro přepravu zboží by fungovalo jako místo, kde se náklad mezi jednotlivými druhy dopravy překládá. Zboží by například přijelo kamionem do Chebu a odtud by pokračovalo po železnici, případně opačně. Smyslem je využít železnici především pro delší přepravy a omezit počet kamionů na silnicích.
Jak bude překladiště v budoucnu fungovat, ani jak velká část nákladní dopravy na něj připadne, není zatím rozhodnuto. Kraj nyní zjišťuje u firem jejich současné i očekávané přepravní potřeby a prověřují se také konkrétní technická řešení.
Podle dokumentace posouzení vlivů záměru na životní prostředí se u generované dopravy pro 1. etapu záměru v roce 2029 uvažuje celkem 1 540 příjezdů a 1 600 odjezdů vozidel za 24 hodin, z toho 290, resp. 350 nákladních vozidel. Vnitropodnikové přesuny nákladních vozidel lze očekávat na úrovni 100 nákladních vozidel za den. Cílem investora je během 1 – 2 let po zahájení výroby zajistit návoz komponentů do areálu
elektrickými nákladními vozidly, a to až z 30 %. Elektrická vozidla budou ve výrobním závodu vyráběna na základě objednávek zákazníků. Očekává se, že podíl vyrobených elektrických vozidel bude postupně narůstat. V rámci 2. a 3. etapy ve výhledu k roku 2035 bude celý areál generovat celkem 2 510 příjezdů
a 2 570 odjezdů vozidel za 24 hodin, z toho 480, resp. 540 nákladních vozidel. Vnitropodnikové přesuny nákladních vozidel lze očekávat na úrovni 150 nákladních vozidel za den. Ve variantě s realizací překladiště v ŽST Cheb k roku 2035 nedochází k navýšení celkové generované dopravy, ale ke změně distribučních vazeb části nákladní dopravy v území. Celkově tedy ve variantě s překladištěm dochází k převedení přibližně 100 nákladních vozidel za 24 hodin obousměrně z přímé silniční obsluhy areálu Strategického podnikatelského parku Cheb na trasu areál – překladiště v ŽST Cheb.
Ilustrační foto: David Maštalíř, 774.824 BTS v Čierné nad Tisou, 5.7.2026
Nedostatek kapacity podle nařízení (EU) 2026/1184 – část II: od zákonné hierarchie k metodickému hodnocení alternativních scénářů
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1184 o využívání kapacity železniční infrastruktury mění dosavadní logiku řešení nedostatku kapacity. Pro české právní prostředí je podstatné především to, že současný zákon o dráhách pracuje při přetížení s výslovnou hierarchií některých druhů dopravy, zatímco nařízení staví rozhodování na spravedlivé, transparentní a nediskriminační metodice, alternativních scénářích a jejich hodnocení podle provozních, socioekonomických a environmentálních kritérií.
(2) Tento rozdíl je zásadní pro provozovatele infrastruktury, dopravce i objednatele veřejných služeb.
I. Současný § 34a odst. 5 zákona o dráhách skutečně stanoví prioritu dopravy provozované v závazku veřejné služby
(3) Podle § 34a odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, platí při přetížení infrastruktury nejprve režim přednostních žádostí. Mezi ně patří žádosti o kapacitu za účelem provozování „drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, kombinované dopravy a nákladní drážní dopravy, při níž vlak překračuje státní hranici České republiky“.
(4) Pokud nelze ani po projednání uspokojit všechny přednostní žádosti, zákon stanoví jejich pořadí výslovně: „přídělce přidělí kapacitu dráhy nejprve za účelem provozování drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, poté kombinované dopravy a poté nákladní drážní dopravy, při níž vlak překračuje státní hranici České republiky, zbývá-li dostupná kapacita dráhy“.
(5) Uvnitř dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách stanoví zákon další pořadí: nejprve doprava při zajišťování dopravní obslužnosti státu, poté kraje a poté obce.
(6) Současný český právní režim tedy v této fázi přetížení stanoví jasnou normativní prioritu dopravy provozované v závazku veřejné služby. Komerční osobní doprava navíc mezi přednostní kategorie podle § 34a odst. 5 vůbec nespadá.
(7) Právě od této konstrukce se nový evropský systém podstatně odlišuje.
II. Výchozí pravidlo nařízení: osobní a nákladní doprava bez předem dané obecné hierarchie
(8) Nařízení nestanoví obdobné obecné pořadí „závazek veřejné služby – kombinovaná doprava – nákladní doprava“.
(9) Naopak čl. 2 odst. 4 ukládá provozovateli infrastruktury mimo jiné optimálně a účelně využívat dostupnou infrastrukturu s cílem zvýšit podíl železniční dopravy, výslovně „a to osobní i nákladní“, a současně „zajišťovat nediskriminační řízení kapacity železniční infrastruktury a rovný a transparentní přístup k ní“.
(10) Pro strategické plánování je ještě významnější čl. 14 odst. 1, podle něhož provozovatel infrastruktury „zohlední spravedlivým, transparentním a nediskriminačním způsobem všechny druhy železniční dopravy, pro něž mohou obdržet žádosti o kapacitu, bez ohledu na jejich objem, velikost navazujícího trhu, stabilitu mezi po sobě jdoucími jízdními řády, pravidelnost nebo četnost“.
(11) Nařízení současně jako základní druhy dopravy rozlišuje nákladní dopravu, meziměstskou osobní dopravu a městskou a regionální osobní dopravu.
(12) Z těchto ustanovení plyne základní interpretační rozdíl oproti § 34a odst. 5 zákona o dráhách: nový systém nevychází z předem normativně stanovené obecné přednosti osobní dopravy provozované v závazku veřejné služby před ostatními segmenty.
III. „Trpět mají všichni stejně“ jako výchozí pravidlo – nikoli jako matematická rovnost
(13) Pro praktické vysvětlení nové konstrukce lze použít zkratku, že při nedostatku kapacity mají jako výchozí pravidlo „trpět všichni stejně“. Je však nutné vymezit její právní význam.
(14) Neznamená to, že se při nedostatku kapacity musí každému segmentu odebrat stejné procento tras, stejný počet vlaků nebo stejný počet minut. Takové pravidlo v nařízení není.
(15) „Stejně“ zde rovnost právního východiska: žádný segment není před aplikací metodiky automaticky chráněn v plném rozsahu a žádný jiný segment není předem určen jako zbytkový.
(16) Tento závěr vyplývá nejen z čl. 2 odst. 4 a čl. 14 odst. 1, ale především ze samotné konstrukce čl. 27 a 39. Oba vyžadují vytvoření více alternativních scénářů, jejich hodnocení a následný výběr nejlépe hodnoceného řešení.
(17) Pokud by měl být jeden segment vždy předem uspokojen v plném rozsahu a ostatní pouze z toho, co zbude, povinnost vytvářet a porovnávat alternativní scénáře by byla v podstatné části případů zbavena svého účelu.
(18) Výsledkem metodiky proto může být i nerovnoměrné omezení jednotlivých segmentů. Takový rozdíl však musí být výsledkem aplikace stanovených kritérií, nikoli výchozího předpokladu, že jeden druh dopravy má ze své povahy obecnou prioritu. Z bodu 20 preambule NoK navíc plyne, že předběžné plánování využívání kapacity na přetížené nebo vysoce vytížené železniční infrastruktuře má zajistit kapacitu zejména pro nákladní a přeshraniční dopravu.
IV. Článek 27: rozdělení kapacity vysoce vytížené nebo přetížené infrastruktury
(19) Podle čl. 27 odst. 1 „provozovatel infrastruktury rozdělí kapacitu v prvcích železniční infrastruktury prohlášených za vysoce vytížené nebo přetížené za použití spravedlivé, transparentní a nediskriminační metodiky“.
(20) Podle čl. 27 odst. 2 musí tato metodika zahrnovat „navržení alternativních scénářů pro rozdělení dostupné kapacity pro různé druhy železniční dopravy, které pokud možno zahrnují poskytnutí alternativní kapacity na jiných trasách nebo alternativní časový rozvrh“, dále „hodnocení a seřazení scénářů“ s přihlédnutím k provozním, socioekonomickým a environmentálním kritériím a následně „výběr scénáře s nejvyšším umístěním v pořadí“ a odpovídající změnu kapacitního modelu a plánu nabídky kapacity. Přičemž podle čl. 27 odst. 3 písm. e) je jedním z kritérií „objem osobní a nákladní přepravy“. Zatímco podle dosavadní úpravy v zákoně o dráhách byl rozhodující druh dopravy, nově je to objem druhu dopravy, pro který se kapacita požaduje. A zde nás čeká lítá práce v ENIM nad určením a definicí toho, co to „objem dopravy“ ve skutečnosti a pro účely NoK je. Český text není dostatečným vodítkem, ze srovnání anglického znění se dle mého soudu podává, že jde o počty přepravených osobo a množství přepraveného nákladu, přičemž kruciální otázkou bude, zda v tunách či kusech/jednotkách, nejde tedy primárně o počty vlaků.
(21) Toto ustanovení je pro nový systém klíčové. Rozhodnutí o rozdělení nedostatkové kapacity nemá vycházet z pevného pořadí segmentů, ale z porovnání více konkrétních způsobů využití dostupné kapacity.
V. Co je podle nařízení alternativní scénář
(22) Nařízení neobsahuje samostatnou legální definici pojmu „alternativní scénář“. Jeho obsah však přímo plyne z čl. 27 odst. 2 písm. a) a obdobně z čl. 39 odst. 2 písm. a).
(23) Alternativní scénář je variantou rozdělení dostupné kapacity mezi různé druhy železniční dopravy. Nejde tedy pouze o odpověď na otázku, který jednotlivý vlak bude nebo nebude veden, ale o variantní způsob využití disponibilní kapacity jednotlivými segmenty.
(24) Scénář přitom není omezen pouze na změnu poměru mezi počtem osobních a nákladních vlaků. Nařízení výslovně stanoví, že má pokud možno zahrnovat také „alternativní kapacitu na jiných trasách nebo alternativní časový rozvrh“.
(25) Alternativní scénář tedy může v konkrétním případě pracovat například s rozdílným časovým rozložením tras, odlišným objemem kapacity určeným jednotlivým segmentům nebo s využitím alternativních tras, jsou-li reálně k dispozici.
(26) Rozhodující není samotné vytvoření scénáře, ale jeho porovnání s ostatními scénáři podle kritérií stanovených čl. 27 odst. 3.
VI. Jak se alternativní scénáře hodnotí
(27) Podle čl. 27 odst. 3 vychází hodnocení mimo jiné z provozních nákladů provozovatelů železniční dopravy a jejich dopadu na ceny pro zákazníky, časových nákladů zákazníků, propojení a dostupnosti včetně kvality spojení a „četnosti spojů osobní a nákladní železniční dopravy“, dopadů na externí náklady dopravy a „objemu osobní a nákladní přepravy“.
(28) Už samotná formulace těchto kritérií potvrzuje, že nařízení nepracuje s jednoduchým pravidlem „osobní doprava první“. Výslovně ukládá hodnotit dopady na osobní i nákladní železniční dopravu.
VII. Kdo alternativní scénáře vytváří
(29) Konkrétní alternativní scénáře vytváří provozovatel infrastruktury. To plyne ze spojení čl. 27 odst. 1 a 2: kapacitu rozděluje provozovatel infrastruktury a metodika, kterou při tom používá, musí zahrnovat navržení alternativních scénářů.
(30) Tento závěr odpovídá také obecné úpravě odpovědnosti. Podle čl. 2 odst. 2 „odpovídají za řízení kapacity železniční infrastruktury a řízení železničního provozu provozovatelé infrastruktury“ a podle čl. 6 odst. 3 je rozhodování o řízení kapacity hlavní funkcí provozovatele infrastruktury.
(31) Je přitom nutné odlišit konkrétní scénář od obecné metodiky. Podle čl. 27 odst. 4 síť ENIM „stanoví spravedlivou, transparentní a nediskriminační metodiku a vypracuje seznam parametrů“ a v relevantních případech také standardní parametrické hodnoty nebo jejich rozmezí.
(32) ENIM tedy stanoví obecný metodický rámec; konkrétní varianty rozdělení kapacity na konkrétním infrastrukturním prvku vytváří a hodnotí provozovatel infrastruktury.
VIII. Kdo alternativní scénář schvaluje
(33) Nařízení nestanoví samostatný institut schválení konkrétního alternativního scénáře členským státem, objednatelem, sítí ENIM ani regulačním subjektem.
(34) Článek 27 odst. 2 písm. c) stanoví přímo „výběr scénáře s nejvyšším umístěním v pořadí“ a odpovídající změnu kapacitního modelu a plánu nabídky kapacity. Výběr scénáře proto činí provozovatel infrastruktury při aplikaci příslušné metodiky.
(35) To však neznamená absenci regulační kontroly. Podle čl. 20 odst. 10 předkládá provozovatel infrastruktury návrh plánu nabídky kapacity regulačnímu subjektu ke kontrole. Regulační subjekt jej analyzuje a může provozovateli infrastruktury uložit jeho změnu, pokud plán není v souladu s nařízením, směrnicí 2012/34/EU nebo se zásadami transparentnosti a nediskriminace.
(36) Přesné je proto říci, že konkrétní scénář vybírá provozovatel infrastruktury; nařízení nestanoví jeho samostatné schválení jiným subjektem. Výsledek se však promítá do plánovacích dokumentů podléhajících konzultaci, koordinaci a regulační kontrole.
IX. Článek 39: stejná metoda při konfliktu konkrétních žádostí
(37) Článek 27 působí při strategickém rozdělování kapacity vysoce vytížené nebo přetížené infrastruktury. Článek 39 řeší konflikt konkrétních žádostí o kapacitu.
(38) Nejdříve se uplatní článek 38. Jestliže jsou při souběžném přidělování podány protichůdné žádosti, provozovatel infrastruktury se musí prostřednictvím koordinace pokusit „zajistit co nejlepší uspokojení všech požadavků“.
(39) V situaci vyžadující koordinaci má provozovatel infrastruktury právo v přiměřených mezích navrhnout kapacitu odlišnou od požadované a pokusit se uspokojit všechny žádosti.
(40) Teprve pokud konsensuální mechanismus konflikt nevyřeší, nastupuje čl. 39. Podle jeho odstavce 1 se kapacita přiděluje za použití „spravedlivé, transparentní a nediskriminační metodiky“.
(41) Také zde metodika podle čl. 39 odst. 2 zahrnuje „navržení alternativních scénářů pro rozdělení dostupné kapacity pro různé druhy železniční dopravy“, jejich hodnocení a seřazení a následný „výběr scénáře s nejvyšším umístěním v pořadí“.
(42) Právní logika čl. 27 se tak přenáší i do fáze konkrétního konfliktu žádostí.
X. Článek 4 odst. 2: stát může stanovovat priority, ale uvnitř mechanismu předvídaného nařízením
(43) Skutečnost, že nařízení opouští automatickou hierarchii obdobnou § 34a odst. 5 zákona o dráhách, neznamená, že dopravní politika státu přestává mít význam.
(44) Článek 4 odst. 2 umožňuje členskému státu mimo jiné vyžadovat, aby provozovatel infrastruktury „vyhradil minimální objemy kapacity pro druhy služeb železniční dopravy uvedené v článku 14, aby odrážely priority jejich dopravní politiky“, a dále aby „zohlednil priority vnitrostátní dopravní politiky prostřednictvím vnitrostátních parametrů v metodice rozdělení kapacity v souladu s článkem 27 a prostřednictvím vnitrostátních parametrů v metodice formálního řešení rozporů v souladu s článkem 39“.
(45) Stát tedy může výsledek významně ovlivnit. Může rezervovat minimální objem kapacity a prostřednictvím vnitrostátních parametrů ovlivnit hodnocení jednotlivých scénářů.
(46) Systematický a jazykový výklad čl. 4 odst. 2 písm. d) však vede k závěru, že tím není nahrazena samotná metodika čl. 27 a 39. Ustanovení výslovně hovoří o zohlednění priorit „prostřednictvím vnitrostátních parametrů v metodice“. Státní priorita je tedy prvkem metodiky, nikoli jejím nahrazením.
(47) Tomu odpovídá také čl. 27 odst. 4, podle něhož provozovatel infrastruktury v relevantních případech upraví standardní parametrické hodnoty tak, aby zohledňovaly místní nebo celostátní okolnosti, a současně splní případné požadavky členského státu podle čl. 4 odst. 2 písm. d).
XI. Hranice pravomoci státu podle čl. 4
(48) Článek 4 odst. 2 současně stanoví výslovné limity. Požadavky státu „nesmějí vyhradit dostupnou kapacitu pro žádný prvek železniční infrastruktury do takové míry, která provozovatele infrastruktury zbavuje dostatečné provozní rezervy pro plnění všech úkolů a povinností stanovených v čl. 2 odst. 4“.
(49) Současně musí přidělování práv na kapacitu zůstat „otevřeno všem žadatelům a železničním podnikům za spravedlivých, transparentních a nediskriminačních podmínek“.
(50) Ani prostřednictvím čl. 4 tedy nelze bez dalšího dovodit zachování dosavadního českého modelu, v němž by při konfliktu vždy nejprve byla v plném rozsahu uspokojena doprava provozovaná v závazku veřejné služby a ostatní segmenty dostaly pouze zbytkovou kapacitu.
(51) Nařízení umožňuje určitou dopravně-politickou preferenci. Rozlišuje však mezi legitimním promítnutím této preference do minimálních objemů kapacity a parametrů metodiky a předem stanovenou absolutní hierarchií, která by vlastní hodnocení alternativních scénářů fakticky činila nadbytečným. Vedle toho příděl kapacity, a to i na vysoce vytížené nebo přetížené dráze stále podléhá revizi regulačního subjektu, neboť čl. 56 směrnice 2012/34 článkem 79 odst. 2 NoK derogován nebyl.
Nelze tedy vyloučit, že pokud by byl požadavek státu podle čl. 4(2) NoK buď svým obsahem a/nebo aplikací provozovatelem dráhy v rozporu s požadavky NoK, zejména v čl. 2 odst. 4 písm. c) NoK, může regulační subjekt učinit opatření podle čl. 56 odst. 2 směrnice 2012/34.
Zde se ukazuje, že zřejmě bude nutné novelizovat také ust. 34e odst. 1 a § 34f odst. 1 ZoD tak, aby ÚOHS posuzoval nejen rozpor se ZoD, nýbrž i s NoK.
XII. Odpovědnost objednatelů: kapacitní realizovatelnost veřejné dopravy je nutné řešit již při dopravním plánování
(52) Nový systém má podstatný význam také pro stát, kraje a obce jako objednatele veřejných služeb v přepravě cestujících. Jejich odpovědnost za realistické plánování veřejné dopravy přitom nezačíná až s plným použitím nového nařízení. Významnou povinnost obsahuje již platný zákon č. 194/2010 Sb.
(53) Podle § 4a zákona č. 194/2010 Sb. je cílem dopravního plánování „vytvářet podmínky pro hospodárné, efektivní a účelné zajišťování dopravní obslužnosti“.
(54) Plán dopravní obslužnosti území přitom podle § 5 odst. 2 obsahuje mimo jiné popis zajišťovaných veřejných služeb, předpokládaný rozsah kompenzace a časový harmonogram uzavírání smluv o veřejných službách a postup při jejich uzavírání. Již plánování budoucích smluv o veřejných službách je tedy zákonem začleněno do dlouhodobého dopravního plánování.
(55) Pro železniční dopravu je rozhodující § 5 odst. 3 písm. d), podle něhož „návrh plánu dopravní obslužnosti území pořizovatel projedná s […] provozovatelem dráhy celostátní nebo regionální, na které má být provozována veřejná drážní osobní doprava k zajištění dopravní obslužnosti“.
(56) Zákon č. 194/2010 Sb. výslovně nestanoví, že objednatel musí od provozovatele dráhy získat formální „potvrzení kapacity“ pro každou plánovanou službu. Z účelu § 4a ve spojení s povinným projednáním podle § 5 odst. 3 písm. d) však podle mého názoru plyne, že toto projednání nemůže být chápáno pouze jako formální informační úkon bez vztahu k reálné provozovatelnosti plánovaného rozsahu dopravy. Jinak by totiž ZVS v § 5 odst. 3 písm. d) stanovil, že objednatel s návrhem plánu dopravní obslužnosti provozovateli dráhy toliko seznámí, a nikoli, že bude projednán.
(57) Má-li být výsledkem dopravního plánování hospodárné, efektivní a účelné zajištění dopravní obslužnosti a má-li být návrh plánu povinně projednán právě s provozovatelem dráhy, je logickým účelem tohoto projednání mimo jiné ověřit, zda je plánovaný rozsah veřejné drážní osobní dopravy z hlediska známého a předvídatelného stavu infrastruktury a její kapacity reálně proveditelný.
(58) Tento význam povinnosti objednatelů ještě zesiluje nový evropský systém. Nařízení řadí „příslušný orgán uvedený v nařízení […] č. 1370/2007“, tedy rovněž objednatele veřejných služeb, mezi „provozní zúčastněné strany“.
(59) Podle čl. 15 odst. 1 provozovatelé infrastruktury „konzultují se všemi provozními zúčastněnými stranami […] strategické plánování kapacity, včetně plánovacích dokumentů uvedených v čl. 13 odst. 2“.
(60) Kapacitní model podle čl. 19 odst. 1 vzniká na základě výsledků těchto konzultací a oznámení kapacitních potřeb a „musí podporovat vyvážené zohlednění potřeb kapacity různých segmentů železniční dopravy“.
(61) Nařízení tedy nevytváří objednateli jednostranné oprávnění určit určitý rozsah dopravy a následně požadovat, aby mu provozovatel infrastruktury odpovídající kapacitu zajistil bez ohledu na potřeby ostatních segmentů. Naopak jej začleňuje do systému dlouhodobého strategického plánování, v němž se potřeby veřejné osobní dopravy musí včas konfrontovat s potřebami nákladní dopravy, komerční osobní dopravy, údržby, obnovy a rozvoje infrastruktury. To navíc potvrzuje i bod 8 preambule nařízení 2016/2338, když požaduje, aby specifikace závazků veřejné služby ve veřejné přepravě cestujících měla „pozitivní síťové dopady, pokud jde o celkovou efektivitu systému veřejné dopravy“.
(62) Z toho podle mého názoru plyne pro objednatele jednoznačný praktický požadavek: připravuje-li stát, kraj nebo obec významné zvýšení rozsahu objednávané železniční dopravy, změnu taktového konceptu nebo dlouhodobou smlouvu o veřejných službách, musí její kapacitní důsledky řešit již ve fázi dopravního plánování a konzultace s provozovatelem infrastruktury. Nestačí problém kapacity otevřít až po uzavření smlouvy nebo při konstrukci prvního jízdního řádu.
(63) Objednatel by si proto měl před vznikem dlouhodobého smluvního závazku ověřit zejména, zda je jím plánovaný rozsah dopravy slučitelný s předpokládanou kapacitou infrastruktury v relevantním období, jaké jiné segmenty budou tutéž kapacitu potřebovat, zda jsou identifikována kapacitní úzká hrdla a zda jejich odstranění odpovídá reálně plánovanému rozvoji infrastruktury.
(64) Nejde přitom o to, aby objednatel sám přiděloval kapacitu nebo předjímal rozhodnutí provozovatele infrastruktury. Přidělování kapacity zůstává odpovědností provozovatele infrastruktury. Jde o to, aby objednatel neuzavíral dlouhodobé závazky založené na předpokladu budoucí kapacity, který nebyl včas konfrontován s reálným stavem a plánovaným využitím infrastruktury.
(65) Význam tohoto požadavku je zvlášť zřejmý na infrastruktuře, která je již vysoce vytížená nebo se přetížení blíží. Objednání dalšího rozsahu dopravy samo o sobě kapacitu infrastruktury nevytváří. Není-li plánované zvýšení dopravy provázeno odpovídajícím zvýšením kapacity, musí být jeho dopady podle nového systému posuzovány společně s dopady na ostatní druhy železniční dopravy.
(66) Právě zde se propojuje dnešní povinnost podle zákona č. 194/2010 Sb. s budoucím systémem nařízení. Povinné projednání plánu dopravní obslužnosti s provozovatelem dráhy by proto již nyní mělo být využíváno také k reálnému posouzení kapacitní proveditelnosti dlouhodobých dopravních záměrů, zejména těch, jejichž plnění zasáhne do období, v němž se bude nový systém kapacitního plánování uplatňovat.
XIII. Praktický důsledek pro osobní a nákladní dopravu
(67) Rozdíl oproti dnešnímu § 34a odst. 5 zákona o dráhách lze shrnout následovně.
(68) Dnes zákon při neuspokojení všech přednostních žádostí výslovně stanoví pořadí: závazek veřejné služby → kombinovaná doprava → přeshraniční nákladní doprava → ostatní doprava ze zbývající kapacity.
(69) Nové nařízení tuto obecnou zákonnou posloupnost nestanoví.
(70) Jeho výchozím mechanismem je rovné a nediskriminační zohlednění segmentů, vytvoření alternativních scénářů, jejich hodnocení podle stanovených kritérií a výběr nejlépe hodnoceného scénáře, přičemž do metodiky mohou vstoupit legitimní dopravně-politické priority státu podle čl. 4 odst. 2.
(71) Výsledkem může být i výraznější ochrana určitého segmentu. Musí však vycházet z pravidel stanovených nařízením a z příslušných parametrů stanovených v souladu s nařízením.
XIV. Závěr
(72) Nařízení (EU) 2026/1184 přechází od pevné zákonné hierarchie, jakou dnes obsahuje § 34a odst. 5 zákona o dráhách, k metodickému rozhodování založenému na alternativních scénářích.
(73) Výchozí pravidlo lze zjednodušeně popsat tak, že při nedostatku kapacity mají „trpět všichni stejně“. Právně však „stejně“ znamená stejné výchozí postavení před aplikací metodiky, nikoli úplně stejné procentní omezení.
(74) Konkrétní alternativní scénáře vytváří provozovatel infrastruktury. ENIM stanoví obecnou metodiku a parametry. Stát může do těchto parametrů promítnout své dopravně-politické priority a může stanovit minimální objemy kapacity pro vybrané druhy dopravy; jejich stanovením ale nemůže zcela vyřadit jiný druh železniční dopravy z mechanismu stanoveného nařízením nebo jej nahradit absolutní hierarchií, která by činila hodnocení podle čl. 27 a 39 bezpředmětným.
(75) Pro objednatele z toho současně plyne potřeba přenést řešení kapacitní proveditelnosti do podstatně dřívější fáze. Již podle platného zákona č. 194/2010 Sb. musí návrh plánu dopravní obslužnosti projednat s provozovatelem příslušné celostátní nebo regionální dráhy. V systému nařízení se toto projednání propojuje s dlouhodobým strategickým plánováním kapacity a s povinností vyváženě zohledňovat potřeby jednotlivých segmentů.
(76) Pro českou praxi je tedy podstatné, že po plném náběhu nového režimu již nebude možné jako obecné právní pravidlo vycházet z dnešní konstrukce § 34a odst. 5, podle níž má při neuspokojení přednostních žádostí doprava provozovaná v závazku veřejné služby přednost před kombinovanou a přeshraniční nákladní dopravou. Rozhodující bude způsob nastavení a aplikace metodik podle čl. 27 a 39, včetně vnitrostátních parametrů podle čl. 4 odst. 2, a včasné promítnutí reálných kapacitních potřeb jednotlivých segmentů do strategického plánování infrastruktury.
Program Doprava 2021–2027 podpoří částkou 9,7 milionu korun rekonstrukci 460 metrů dlouhého úseku železniční vlečky společnosti ČEPRO v Šlapanově na Vysočině.
Ilustační foto: CZ LOKO
Cílem projektu, který bude spolufinancován Fondu soudržnosti EU, je nejen zvýšit bezpečnost a efektivitu vlečky, ale také zajistit její celoroční bezproblémový provoz, a to například instalováním systému elektrického ohřevu výhybek. Projekt přispívá k posílení napojení podniku na železniční síť, podpoře přesunu přeprav ze silnic na železnici a snižování environmentální zátěže.