
Díky spolupráci s AROSEM a jeho výkonným ředitelem panem Patrikem Benkou Vám všem můžeme poskytnout informace o výkonech nákladní železniční dopravy na Slovensku za 12/2024 a za celý rok 2024


Oldřich Sládek

Díky spolupráci s AROSEM a jeho výkonným ředitelem panem Patrikem Benkou Vám všem můžeme poskytnout informace o výkonech nákladní železniční dopravy na Slovensku za 12/2024 a za celý rok 2024
Oldřich Sládek
10. ledna 2025 vydalo 12 průmyslových evrovských asociací dopis, na jehož připomínkování se ŽESNAD.CZ podílel, v němž vyzvalo partnery pro jednání o evropském nařízení o řízení kapacity železnic, aby k této záležitosti přijali ambiciózní a mezinárodní přístup. Nařízení je považováno za důležitý nástroj ke zlepšení spolehlivosti služeb železniční nákladní dopravy a tím i ke zlepšení fungování evropských dodavatelských řetězců a širší ekonomiky.
Tato iniciativa ERFA, společně s dalšími průmyslovými asociacemi, odráží velký význam a zájem evropského průmyslu o železniční nákladní dopravu, ale také očekávání změny v řízení kapacit.
Oldřich Sládek
Portál RailFreight.com uspořádal ke konci roku druhý ročník průzkumu trhu železniční nákladní dopravy, na který odpověděly desítky subjektů a poskytly svůj pohled na to, jak se odvětví dařilo v roce 2024 a co lze očekávat v roce 2025. Je zřejmé, že trh od nového roku neočekává žádné zlepšení a požaduje, aby EU převzala ještě více vedoucí úlohu v řízení evropské železnice.
Celkovou výkonnost odvětví železniční nákladní dopravy v roce 2024 respondenti ohodnotili skromnou známkou 5,6. Pro nadcházejících dvanáct měsíců neočekávají žádné zlepšení: svůj výhled na rok 2025 ocenili známkou 4,9.
Zajímavé je, že účastníci ankety se domnívají, že jejich vlastní segment podnikání bude fungovat lépe než ostatní. Totéž platí i pro jejich vlastní společnosti, které podle trhu dosahují lepších výsledků než jiné firmy.
V roce 2024 účastníci průzkumu uvedli, že jejich vlastní podnikatelský segment dosáhl průměrné hodnoty 5,8, což je o něco více, než je průměr v odvětví. Při hodnocení vlastních podniků si dali známku 6,3.
Stejný vzorec platí i pro rok 2025, ale očekávání jsou nižší než v roce 2024: V případě vlastních segmentů podnikání a vlastních společností respondenti uvádějí hodnoty 5,5, resp. 6,0.
Při otázce na problémy, kterým odvětví železniční nákladní dopravy čelí, se neobjevuje žádné překvapivé zjištění. Nevyvážená soutěž se silničním sektorem, vyšší náklady a poruchy na infrastruktuře tvořily tři hlavní překážky úspěchu v roce 2024.
V důsledku toho zaznamenalo více než 60 % účastníků trhu tolik obávaný reverzní přechod přeprav zboží ze železnice na silnici... Mezi další neúspěchy patří snížená spokojenost zákazníků, nižší poptávka a nižší ziskovost, které uvedlo 41, 41 a 48 procent respondentů, viz obrázek níže.
Rovněž jsme se respondentů ptali, zda by Evropská unie měla vytvořit přísnější předpisy pro spolupráci mezi provozovateli infrastruktury. Drtivá většina, přibližně 80 %, s tímto tvrzením souhlasí: „V opačném případě bude každý národní provozovatel infrastruktury pracovat pouze podle svých potřeb a bude ignorovat potřeby přeshraničních toků, které jsou hlavním zdrojem poptávky po železniční nákladní dopravě,“ komentoval otázku jeden z dotazovaných.
Přesto ne všichni věří ve schopnost předpisů a regulací EU zlepšit nákladní železniční dopravu. Jeden z účastníků poukazal na to, že předpisy EU zaplavily odvětví silniční nákladní dopravy levnou východoevropskou pracovní silou, což zvýšilo konkurenceschopnost silniční dopravy vůči dopravě železniční. „Podobné výsledky se v železničním sektoru neobjevily, neboť v něm jsou pracovní síly v daleko větší míře domácí,“ dodal. „To vedlo ke zvýšení emisí a méně udržitelnému odvětví dopravy a jasně to ukazuje, že EU nemá vůbec ponětí o tom, co dělá. V důsledku toho jen stěží věřím, že EU dokáže napravit binec, který neustále vytváří,“ zakončil svou poznámku tento respondent.
Autor: Dennis van der Laan
Překlad: Petr Jindra (ČD Cargo)
Podrobnosti v originálním článku zde
Oldřich Sládek
Lednové číslo MŽ představuje plány Správy železnic na letošní rok
Je tu začátek nového roku a s ním i nové číslo Moderní železnice. Titulní článek se věnuje plánům na modernizaci železnice v letošním roce.
Stejného tématu se týká i rozhovor s náměstkem generálního ředitele Správy železnic pro modernizaci dráhy Mojmírem Nejezchlebem. V reportáži jsme se tentokrát podívali na aktuální stav modernizace železnice v údolí Berounky.
Rubrika Zajímavá stavba vám tentokrát přiblíží bývalou nádražní budovu v pražské Bubenči.
V rámci rubriky Představujeme jsme se tentokrát vydali za plzeňskými drážními hasiči.
Brněnská trolejářka Adéla Čechová z Brna je pak důkazem toho, že i o trolejové vedení mohou pečovat ženy. Lednová Moderní železnice vám také přináší výsledky naší fotosoutěže, do které se v tomto roce můžete zapojit i vy.
Nejnovější číslo Moderní železnice si můžete stáhnout na tomto odkazu sharepointového Komunikačního webu ŽESNAD.CZ a samozřejmě na stránkách Správy železnic.
Tomáš Johánek (Správa železnic)
Již jedenáctou edici Vědeckotechnického sborníku vydala Správa železnic. Sborník navazuje na 47 čísel VTS Českých drah.
Příspěvek Implementace výkaznictví o udržitelnosti dle ESRS u Správy železnic zdůrazňuje snahu organizace od roku 2021 systematicky se věnovat implementaci transparentního nefinančního výkaznictví o udržitelnosti v kritériích ESG. Pozornost je věnována probíhající přípravě na výkaznictví o udržitelnosti dle Evropských standardů výkaznictví o udržitelnosti (ESRS) od konce roku 2023. Transparentní informace dle ESRS v kritériích ESG se váží k budoucí schopnosti zdrojování financí pro rozvoj železnice.
Příspěvek Průmyslová bezpečnost OT nastiňuje základy průmyslové bezpečnosti provozních technologií vč. legislativního ukotvení a uvedení vybraných metodik. Příspěvek konkretizuje jednotlivé typy OT zařízení a používaných protokolů.
Příspěvek Historie napájecího jednofázového systému 50 Hz v Československu a ve světě ve čtyřicátých a padesátých letech 20. století pohledem dobových odborných textů (druhý díl) rekapituluje vývoj střídavé napájecí soustavy v tuzemsku a v zahraničí.
Příspěvek Snížení energetické náročnosti a ekologické zátěže ze železniční dopravy prostřednictvím přípravy infrastruktury pro vlaky na alternativní pohon rekapituluje výsledky projektu výzkumu, vývoje a inovací řešeného společně VŠB TU Ostrava a Správou železnic ve vazbě na snahy o udržitelnou mobilitu prostřednictvím snižování emisí z dopravy.
Příspěvek Co potřebuje železnice z pohledu SVOD Bohemia? navazuje na prezentaci Svazu osobních železničních dopravců (SVOD Bohemia) na 4. odbornému fóru Zelená železnice pro Evropu. Posláním je zvýšit podíl železnice na přepravě osob v ČR aktivním zapojením do tvorby dopravní politiky státu. Cílem SVOD Bohemia je minimalizace dopadů současného stavu tratí, jejich oprav a výstavby na kvalitu služeb cestujícím. SVOD Bohemia se aktivně spolupodílí na přípravě podmínek pro smysluplné využití nových technologií ve veřejné dopravě.
Příspěvek Bezemisní a nízkoemisní vozidla pro železniční dopravu uvádí negativní dopady klimatické změny. Vysoké náklady na dovoz fosilních paliv a produkce zdraví škodlivých látek spalováním fosilních paliv jsou silnou motivací k dekarbonizaci. Úkolem dopravy je zajistit od roku 2050 mobilitu osob a věcí bez fosilních paliv. Doprava má výhodu ve vyzrálosti a připravenosti bezemisních technických řešení v dimenzi multimodality. Zásadní výhodou železnice je technologicky zvládnutá a velmi rozšířená liniová elektrizace. Její další rozvoj je základním trendem dekarbonizace železniční dopravy. Doplňkovými trendy jsou dvouzdrojové trakční jednotky trolej/akumulátor (BEMU) a dvouzdrojové (duální) lokomotivy trolej/diesel.
Příspěvek Kombinovaná přeprava se zaměřuje na příděl kapacity pro železniční tratě a na vhodné železniční vozy, které odpovídají používaným intermodálním přepravním jednotkám.
Příspěvek O kontrolních činnostech zkoumá souvislosti mezi řízením a kontrolními činnostmi a zkoumá jejich funkce v řízení podniku. Věnuje se též smlouvě o kontrolní činnosti.
Příspěvek Automatické řízení vlaků jako výzva pro kapacitu dráhy v ČR vychází z disertační práce prvního autora. Teoretická část analyzuje systémy automatického řízení vlaků se zaměřením na ETCS. V praktické části jsou simulovány různé úrovně systému ETCS. Tyto simulace vycházely z praktických dat z provozu EMU (Moravia) v Jihomoravském kraji. V závěru je úvaha, zda má ETCS pozitivní nebo negativní vliv na kapacitu. Jedenáctá edice VTS SŽ je k dispozici na webu: https://www.spravazeleznic.cz/o-nas/publikace/vts
Roman Štěrba (Správa železnic)
Trafikverket, švédský provozovatel silnic a železnic, přebírá od Green Cargo řízení provozu na osmi seřaďovacích nádražích. Tento krok má zpřístupnit služby ranžírů pro další železniční nákladní dopravce, z nichž jedna podala stížnost na Trafikverket, protože Green Cargo odmítlo řadit její jednotlivé vozové zásilky.
Železniční dopravce Hector Rail nahlásil konkurenční Green Cargo švédskému úřadu pro hospodářskou soutěž před více než dvěma lety, protože dopravce odmítl řadit konkurenční vagony. Následně Hector Rail říká, že o přepravce přišel. Úřad pro hospodářskou soutěž nerozhodl o vině Green Cargo, ale řekl provozovateli dráhy Trafikverket, aby se problémem zabýval.
Problematika seřaďovacích stanic je diskutovaným tématem již více než 20 let. Nyní se Trafikverket rozhodl k převzetí řízení jejich provozu v osmi lokalitách. Chce umožnit všem železničním nákladním dopravcům přístup k možnosti řazení nákladních vagonů v segmentu jednotlivých vozových zásilek.
Kapacita pro každého
Trafikverket chce nabídnout kapacitu všem dopravcům a chce vytvořit stejné podmínky pro všechny dopravce pro posílení jejich konkurenceschopnosti na přepravním trhu získáním přístupu na seřaďovací nádraží. Jedná se především o plánování a řízení provozu na kolejích. Dopravci mají být i nadále odpovědní za skutečný pohyb vozidel v kolejišti.
Současné uspořádání funguje historicky, protože existuje jen velmi málo železničních dopravců, které provozují přepravu jednotlivých vozových zásilek.
Než Trafikverket převezme řízení provozu ranžírů, bude se muset poučit ze zkušeností Green Cargo. Právě jen Green Cargo má zkušenosti a kompetence. Pro Trafikverket jde o zcela novou činnost.
Green Cargo prezentuje pozitivní reakce
„Čistě koncepčně v tom nevidíme žádné nevýhody,“ řekl švédským médiím Stephan Ray, manažer komunikace dopravce Green Cargo. „Změna v praxi znamená, že už nemusíme dělat to, co bylo vždy posláním a odpovědností Trafikverket. Jak to dopadne provozně, je samozřejmě příliš brzy na to komentovat, stejně jako provozní náklady.“
Roman Štěrba (Správa železnic)
Tisková zpráva MD ČR . V období od 1. prosince do 15. prosince 2024 proběhly rozsáhlé kontroly nákladní dopravy po celé České republice. Zaměřily se na předem vytipované kamiony, které mohly být problémové. Nejčastějšími prohřešky byly nedodržování bezpečnostních přestávek a doby odpočinku. Pětina kontrolovaných nákladních aut byla přetížená.
Mobilní expertní jednotky Centra služeb pro silniční dopravu se společně s Policií ČR a Celní správou ČR zapojily do noční dopravně bezpečnostní akce zaměřené na kontrolu dodržování sociální legislativy, odhalování manipulací s tachografy a nízkorychlostní kontrolní vážení. Kontroly proběhly v jednotlivých krajích republiky v první polovině prosince 2024. Kontrolovaná vozidla byla zastavována na základě předvýběru ze strany Policie ČR, případně Celní správy ČR.
Během nízkorychlostního vážení kamionů bylo zkontrolováno celkem 587 vozidel. Z těchto kontrol bylo zjištěno 131 porušení předpisů. Řidičům bylo uděleno 119 pokut v celkové výši 452 400 Kč. Kromě toho bylo uloženo 80 kaucí v celkové výši 1 216 000 Kč. Výsledky ukazují na potřebu důsledného dohledu nad dodržováním hmotnostních limitů vozidel v provozu, což bude jedním z hlavních úkolů Inspekce silniční dopravy, která se v příštím roce má transformovat ze současného Centra služeb pro silniční dopravu.
Kontroly technického stavu náklaďáků zahrnovaly dohromady 1052 vozidel. Během těchto kontrol bylo zjištěno 37 vážných závad (B) a 4 nebezpečné závady (C) jako například kamion bez platné technické prohlídky na tahači i na návěsu, bez zaplacené pojistky a s únikem provozních kapalin, které ohrožovali samotného řidiče v kabině. Tyto závady mohou mít významný vliv na bezpečnost silničního provozu, a proto je důležité, aby vozidla byla pravidelně kontrolována a udržována v dobrém technickém stavu.
Kontroly dodržování sociálních předpisů, které zahrnují bezpečnostní přestávky, doby odpočinku a řízení, se týkaly 1438 vozidel. Bylo zjištěno 254 porušení těchto předpisů. Řidičům bylo uděleno 197 pokut v celkové výši 398 000 Kč a bylo uloženo 74 kaucí v celkové výši 2 775 000 Kč.
Výsledky těchto kontrol potvrzují potřebu posílení důrazu na na dodržování předpisů v oblasti nákladní dopravy. Po zřízení Inspekce silniční dopravy budou moci na dodržování předpisů a zákonných požadavků samostatně dohlížet i mobilní expertní jednotky inspekce. Díky tomu dojde ke zvýšení bezpečnosti na našich silnicích.
Další podrobnosti a statistky kontroly jsou zde
Oldřich Sládek
Podobně jako mnoho i jiných médií, i newsletter ŽESNAD.CZ se připojuje k výzvě pomoci Čiernohronské železničky. Podrobnosti okolo situace ČHŽ a důvodů kritické situace, do které se dostala, jsou k přečtení zde.
Oldřich Sládek
Dozorčí rada Ukrajinských železnic (UZ) schválila novou indexaci tarifů nákladní přepravy, které by mohly vzrůst o 37 procent. Návrh nyní posoudí Ukrajinská tarifní rada spadající pod Ministerstvo pro komunitární a územní rozvoj. V případě schválení by šlo o první zvýšení tarifů nákladní přepravy od léta 2022.
Železniční společnost UZ uvedla, že kvůli vyšším výdajům musí zvýšit tarify nákladní přepravy. „Ceny elektřiny vzrostly o 166 procent, nafty o 110 procent, náhradních dílů pro dieselové lokomotivy o 217 procent, náhradních dílů pro elektrické lokomotivy o 22 procent, ložisek o 37 procent, dvojkolí o 20 procent atd…,“ upřesnila UZ.
Kvůli růstu nákladů společnost UZ tvrdí, že nebyla schopna dostatečně provést opravy infrastruktury a vozidlového parku nebo upravit platy železničářů. „Indexace tarifu nákladní přepravy umožní financování vozidlového parku a oprav infrastruktury na minimální nutné úrovni. Jinak budou existovat významná rizika pro další bezpečný provoz kritické infrastruktury státu,“ pokračovala UZ.
Poslední zvýšení tarifů nákladní přepravy realizovaly ukrajinské železnice v červnu 2022, kdy byly navýšeny o 70 procent. Teoreticky by měly být indexovány každoročně, ale ruská invaze změnila priority země.
UZ již na konci roku 2023 navrhovaly 20procentní nárůst tarifu nákladní přepravy, který však nebyl schválen. Letos v září se UZ pokusily zvýšit tarif pro specifické komodity, což vyvolalo nepříznivou reakci sektorových asociací. Nyní se uvidí, zda bude nová indexace předložená UZ schválena a jak na to bude reagovat průmysl.
Roman Štěrba (Správa železnic)