Celý víkend jsme se s kolegou panem Jaroslavem Tylem snažili informovat naše kolegy ze ŽESNAD.CZ prostřednictvím našich WA skupin. A to především prostřednictvím WA skupiny PS Provozně-technologické o aktuálním vývoji této pohromy na kolejích. A budeme v tom pokračovat i dnes.
Děkuji za skvělou spolupráci celému vedení Správy železnic, zjm. generálnímu řediteli panu Jiřímu Svobodovi a řediteli panu Tomáši Rolníkovi, dále řadě kolegů z našich dopravců a ostatních firem. Škody nejen na majetku a tratích, ale i ze zastavených přeprav jsou enormní, držme si palce navzájem.
Pro ilustraci, o čem prakticky hodinu po hodině informujeme, je tento aktuální stav zastavených provozů k dnešní 10.hodině :
2024-09-16 SŽ – mapa republiky se zastavenými provozy dnes k 10:00 hod.
Děkuji panu Jaroslavu Fleglovi, Tomáši Rolníkovi a paní Janě Drálové ze Správy železnic a samozřejmě i nadále panu Zdeňku Hroníkovi a panu Tomášovi Najmanovi(oba ČD Cargo) za skvělou spolupráci.
V úterý byla v Bruselu valná hromada ERFA, na které nás zastupoval náš bruselský spolupracovník pan Jan Němec. ERFA vydala u příležitosti této akce, kromě výše zmíněné tiskové zprávy, i Manifest nákladní železniční dopravy 2024-2029.
Tisková zpráva – ERFA stanovuje priority železniční nákladní dopravy pro novou Evropskou komisi
10. září 2024
Během své výroční akce dne 10. září ERFA představila svůj manifest 2024-2029 odborníkům z oboru a tvůrcům politik. Manifest představuje to, co ERFA považuje za klíčové problémy, které musí evropské instituce a členské státy během tohoto legislativního cyklu řešit. Manifest identifikuje tři široké politické cíle, na které by se mělo zaměřit. Jedná se o upevnění infrastruktury, dosažení jednotného evropského železničního prostoru a zlepšení konkurenceschopnosti železniční nákladní dopravy.
ERFA věří, že k dosažení těchto tří cílů je zapotřebí široký a holistický přístup, který se zaměří jak na financování, tak na legislativní politiku. Je důležité, aby všechny předložené návrhy byly přínosem pro alespoň jeden ze tří politických cílů. To bude vyžadovat koordinovaný přístup k rozvoji politiky mezi evropskými a vnitrostátními tvůrci politik a odvětvím železniční nákladní dopravy.
Od pátku 13.9 do neděle 15.9. proběhne v Benešově už tradiční festival parních lokomotiv, který sponzoruje našich několik členů. Na našem sharepointovém Komunikačním webu je pro všechny čtenáře newsletteru veřejného webu bez omezení k dispozici kompletní pozvánka a průvodce.
Protože je ŽESNAD.CZ členem Hospodářské komory ČR, dovolujeme si díky péči vedoucího Dopravní sekce HK pana Jana Sechtera Vám zprostředkovat prezentaci SŽ z minulého týdne. Šlo o první jednání se Správou železnic k možnostem a k podmínkám uplatnění českých firem v budoucích projektech vysokorychlostních železnic.
Prezentaci najdete, jako vždy, v adresáři prezentací a přednášek na Komunikačním webu ŽESNAD.CZ přes výše uvedený odkaz na článek. Tento sharepointový neveřejný web je dostupný bez jakéhokoliv omezení všem registrovaným čtenářům Newsletteru veřejného webu ŽESNAD.CZ
Nové číslo MŽ vás zavede do světa ETCS a dálkového řízení provozu
Je tu září a s ním i další číslo Moderní železnice. Titulní článek se tentokrát týká zřejmě nejambicióznějšího projektu v historii české železnice, postupného spouštění provozu zabezpečovacího systému ETCS zatím na hlavních železničních koridorech. Také hlavní rozhovor se týká moderních technologií, ředitel Centrálního dispečerského pracoviště v Přerově Petr Novák hovoří i o chystané výstavbě nové budovy, ze které se bude řídit provoz také na budoucích vysokorychlostních tratích.
Reportáž vás zavede do Kladna, kde výrazně pokročila modernizace trati mezi kladenským hlavním nádražím a stanicí Kladno-Ostrovec, v srpnu zde začaly jezdit vlaky po obou kolejích. Rubrika Zajímavá stavba je tentokrát o bývalé vodárně na opavském východním nádraží. S rubrikou Představujeme jsme se tentokrát vydali za přerovskými drážními hasiči. Pokud máte doma studenta vysoké školy, nebo sami studujete vysokou školu, možná vás budou zajímat osobní zkušenosti se studentským programem Správy železnic. Za zmínku stojí i profil brněnského výpravčího, který se ve volném čase věnoval triatlonu a nyní dobývá vrcholky světových hor.
Nechybí ani pozvánky na dvě velké železniční akce, které se uskuteční v září, konkrétně na Festival parních lokomotiv v Benešově a na Národní den železnice v České Třebové.
V posledních měsících bylo v České republice zachyceno několik falzifikátů ECD (certifikátů i vyčištění cisterny), na což nás upozornil David Pinka, předseda České asociace čistících stanic S Davidem jsme proto natočili krátký videohovor k této problematice, ve kterém se mimo jiné i dozvíte, jak rozlišit originální ECD od jeho falzifikátu.
Koncern DB zvýšil investice do infrastruktury díky vyšším financím ze spolkového rozpočtu. Čisté investice (včetně financí z navýšení vlastního kapitálu akcionářem) stouply oproti pololetí 2023 o 35 procent na 4 mld. eur. Hrubé investice dosáhly v pololetí výše 7,3 mld. eur, což je nárůst o 18 procent.
Vzhledem k problémům koncernu s financováním obnovy infrastruktury (ani přejmenování DB Netz na DB InfraGO nepomohlo), přistoupil stát v roli akcionáře k navýšení vlastního kapitálu. První tranše v letošním roce činila 3,02 mld. eur. Ve spolkovém rozpočtu stát pro navýšení kapitálu DB vyčlenil pro rok 2024 částku 4,37 mld. eur navíc k prostředkům z programu ochrany klimatu do roku 2030. V rámci koncernu bylo navýšení kapitálu účetně přiděleno do vlastního kapitálu DB InfraGO AG.
Dceřiná společnost DB Cargo přepravila v prvním pololetí 2024 kolem 92,9 mil. tun zboží, což je propad o 10,2 procent oproti pololetí 2023. Z toho v Německu nákladní přeprava DB poklesla o -8,6 mil. tun na 77,5 mil. tun. Vlivem nižší produkce energeticky náročného průmyslu a hospodářského útlumu poklesl přepravní výkon o 7,6 procent na 35 699 mil. tkm a obrat tržeb o 106 mil. eur na 2,8 mld. eur. Přepravní výkon železniční nákladní přepravy DB v Německu poklesl o 10,5 procenta na 24 445 mil. tkm. Negativně se na výsledcích DB Cargo podepsaly i stávky a povětrnostní extrémy. Státní pomoc segmentu jednotlivých vozových zásilek se projeví nejdříve ve druhém pololetí 2024.
Výkon železniční nákladní přepravy DB Cargo v prvních pololetích 2016-2024 ( v mil. hrtkm)
Ziskovým byznysem v rámci koncernu DB zůstává DB Schenker s provozním ziskem (EBIT) 520 mil. eur, což znamená více než zdvojnásobení oproti období před covid19.
Koncern DB v rámci politiky udržitelnosti a uplatňování opatření vůči klimatu pokračuje v rozšiřování použití paliva HVO, když objem vzrostl z 19% v roce 2023 na 29% v prvním pololetí 2024. Od konce ledna 2024 jezdí na HVO i lokomotivy koncernu DB v severní Itálii
Oficiálně každý čtvrtý, podle odhadu ve skutečnosti však až každý třetí kamion jezdí po českých dálnicích a silnicích přetížený. Přesto však jedna ze složek státního aparátu, která může nákladní auta kontrolně převážit – Celní správa ČR – má podle chystané novely právě o tuto pravomoc přijít. Více v odemčeném článku redaktora Hynka Paštěky.
Zjišťovat, zda náklaďáky vezou jen tolik, kolik je uvedeno v jejich technických průkazech a české legislativě, má mít v budoucnu pouze Policie ČR a také nově zřízená Inspekce silniční dopravy, spadající pod resort dopravy. O zákoně, který připravilo ministerstvo financí, má ve středu rozhodovat vláda.
Potíže s přesným vážením
Podle mluvčí Generálního ředitelství cel Hany Prudičové při odejmutí tohoto oprávnění hraje roli i fakt, že ne všude, kde celníci působí, je možné kontrolní vážení provést.
„Plocha pro vážení musí splňovat poměrně přísná kritéria, zejména na podélný a příčný sklon,“ upřesnila. S tím, že pokud celníci přijdou o pravomoc kamiony kontrolně převažovat, nebudou mít ani oprávnění přinutit řidiče evidentně přetíženého náklaďáku zůstat na místě do příjezdu policie.
„Výběr vozidel a kontrolních stanovišť provádí celní úřady dle oblastních a technických znalostí. Například v destinacích, kde dochází k těžbě nerostných surovin nebo dřeva je předpoklad, že postavení hlídky bude mít svůj význam,“ popsala pro Lidovky.cz Prudičová. Podle ní celní celní úřady také často dostávají podněty od veřejnosti, se kterými pak pracují.
Počet nákladních aut zvážených celníky měl v posledních letech vzestupnou tendenci. Zatímco v roce 2022 jich takto zkontrolovali 1258 – na místě se na pokutách vybralo přes 2,8 milionu korun, dalších více než 2,5 milionu přinesly kauce na následné správní řízení – vloni bylo provedeno již 1630 vážení, přičemž na místě se vybralo přes 4,1 milionu korun a skoro 2,6 milionu na kaucích (skládanou přepravcem pro případ pokuty – pozn. red.).
V letošním prvním pololetí provedli celníci celkem 815 vážení, na pokutách na místě vybrali více než 2,3 milionu korun a přes 1,3 milionu na kaucích. „V roce 2022 bylo celkem identifikováno 1006 porušení v oblasti kontrolního vážení, roce 2023 to bylo celkem 1286 a v roce 2024 identifikujeme 682 porušení v této oblasti,“ doplnila mluvčí Prudičová.
K převažování celní správa používá celkem deset mobilních vah a často při nich využívá praktické zkušenosti z předchozích kontrol. I proto má tak vysokou úspěšnost odhalování přetížených náklaďáků. Kontrolní převážení může být i součástí běžné činnosti celníků, jakou je například pátrání po zboží uniklém celnímu dohledu nebo kontrola přepravy vybraných výrobků.
Pokuty by měly být vyšší
Zákon o pozemních komunikacích dnes postihuje přetížení nákladního auta pokutou 9000 korun pro jeho provozovatele za každou započatou tunu. Jestliže není nejvyšší povolená hmotnost překročena o více než 500 kilogramů, činí pokuta 5000 korun. Nejčastější bývá přetížení o zhruba tři tuny s pokutou 27 tisíc korun. Pokutu dostává i řidič přetíženého auta, a to do 15 tisíc korun.
Jestliže odmítne vážení, pak je to za sto tisíc. Z údajů poskytnutých celní správou současně vyplývá, že zhruba 60 procent přetížených kamionů provozují čeští dopravci, zbylých 40 procent jsou zahraniční. Maximální váha nákladu, kterou může v Česku největší kamion převážet, je 48 tun.
Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) se nyní zvažuje zvýšení sankce, která následuje po odmítnutí vážení. Policisté totiž už zaznamenali případy, kdy u sebe šoféři měli celou částku, tedy sto tisíc korun, v hotovosti, a raději ji zaplatili, než aby svůj vůz nechali převážit. „Zvažujeme, zda se nevydat až k hodnotě 150 tisíc korun, stejně tak budeme zvyšovat kauci z 50 tisíc na sto tisíc,“ řekl Kupka serveru Lidovky.cz.
Pravomoc kontrolně převážit nákladní auto není jediná, o kterou má Celní správa ČR přijít. Stejně tak by již neměla mít pravomoc například kontrolovat zaměstnávání cizinců a některé další.
Mezi její hlavní úkoly patří správa cla a jeho vybírání, spravuje také spotřební daně. Nejčastěji jde o daň z tabáku či alkoholu a také tzv. ekologické daně – například z elektřiny, zemního plynu a pevných paliv. Ročně jen na spotřebních daních vybere celní správa asi 165 miliard korun. Věnuje se také například odhalování kriminality, a to drogové nebo páchané za pomoci informačních technologií.
Správa železnic začala používat systém ATWS, který zvyšuje bezpečnost při stavebních pracích prováděných za provozu vlaků. Zařízení automaticky detekuje blížící se vlak a upozorňuje na něj akustickou a vizuální výstrahou. Pro ověřovací provoz systému byl vybrán traťový úsek z Karlštejna do Berouna.
Řada staveb na železnici se odehrává za provozu vlaků. Důležitá je při tom ochrana stavebních dělníků pohybujících se v kolejišti. Správa železnic proto nyní zahájila ověřovací provoz varovného systému ATWS (Automatic Track Warning System), který upozorňuje na přijíždějící vlak.
Celé staveniště může být rozdělené na varovné sektory dlouhé několik set metrů. Pohyby vlaků zaznamenávají kolejové kontakty připojené k vysílači. Z něj se pak přenáší signál do zařízení, které spustí akustickou a vizuální výstrahu. Odjezd vlaku ze staveniště se detekuje opět automaticky, případně manuálně stavebním personálem.
