Již pátou edici Vědeckotechnického sborníku vydala Správa železnic. Sborník navazuje na 47 čísel VTS Českých drah.
V aktuálním vydání najde čtenář informace k aktuálnímu tématu digitálního automatického spřáhla pro evropskou železnici. Do železničního carga jsou v Evropě vkládané velké naděje ve vztahu k jeho potenciálu pro řešení dekarbonizace nákladní dopravy. Přitom jen pouhé udržení současného tržního podílu železniční dopravy bude vyžadovat zásadní změnu celého oboru. K tomu může přispět změna přístupu k automatizaci a digitalizaci, jejíž součástí se má stát i po desetiletí odkládaný přechod na automatické spřáhlo. První příspěvek se zabývá možnostmi, které zavedení automatického spřáhla může přinést pro konkurenceschopnost železniční nákladní dopravy.
Druhý příspěvek se věnuje strategickému řízení, které Správa železnic zavedla v roce 2018. Strategie rozvoje organizace je v rostoucí intermodální konkurenci železnice se silniční dopravou základem pro kvalifikované stanovení měřitelných a tedy kontrolovatelných cílů, kterých hodlá organizace dosáhnout a spolu s tím i stanovení opatření vedoucích k dosažení těchto cílů. Plnění strategických cílů organizace je sledováno prostřednictvím konkrétních opatření ve dvouletém Akčním plánu a vyhodnocováno čtvrtletně.
Třetí příspěvek se zaměřuje na aktuální téma koncepce implementace procesu Informačního modelu budov (BIM) u Správy železnic. SŽ již odřídila několik stavebních akcí v režimu BIM a na základě poznatků se rozhodla stanovit klíčové oblasti pro další rozvoj procesu BIM v organizaci. Zejména se jedná o výběr společného datové prostředí (CDE). CDE představuje takové datové prostředí, ve kterém se potkávají nejen informace o stavebním projektu, ale i způsob jeho digitálního řízení v podobě procesů. Dalšími klíčovými tématy jsou: obohacení sektorového datového standardu o potřeby interních pasportních systémů a digitalizace procesu schvalování prvků. Digitalizace procesu schvalování výrobků by měla přinést standardizovanou podobu jak grafických, tak negrafických informací napříč projekty a jednotlivými projekčními stupni. Místem, kde se budou výše zmíněné oblasti aplikovat, jsou pilotní projekty. V letošním a příštím roce má SŽ plánováno začít s několika velkými stavebními akcemi v režimu BIM, které budou spojeny s vysokorychlostními tratěmi, rekonstrukcí významných nádražních budov apod.
Čtvrtý příspěvek popisuje rozvoj specializovaných laboratoří pro výuku technologie a řízení železniční dopravy na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice. Přináší aktuální poznatky o vývoji zaměření výuky odborných předmětů na DFJP UPCE v oblasti technologie a řízení železniční dopravy. Již více než 25 let se mohou studenti v Pardubicích vzdělávat v této oblasti a fakulta se snaží držet krok se současnými trendy a nabízet studentům softwarové a hardwarové vybavení, které odpovídají současným trendům v této oblasti. Posledními novinkami jsou úpravy v dopravní laboratoři, využití dopravního sálu k novým účelům a zejména vybudování nového jedinečného pracoviště centrálního dispečerského pracoviště. Toto pracoviště umožní studentům lépe pochopit specifika řízení a organizace železniční dopravy za použití dálkově ovládaného zabezpečovacího zařízení.
Pátý příspěvek se zaměřuje na problematiku proudového zatížení betonového základu stožáru při průrazu průrazky. Nastiňuje modelování magnetických polí v okolí betonových základů typu HP trakčního stožáru při průrazu průrazky. K simulaci 3D modelu je vybrána betonová základna. K simulaci je použit program Comsol Multiphysics, který řeší parciální diferenciální rovnice pomocí metody konečných prvků.
Šestý příspěvek představuje vzájemné vazby mezi vozidly s alternativními pohony, infrastrukturou a náklady. Analyzuje technologie železničních vozidel s alternativními pohony (elektricko-akumulátorové, bimodální a vodíkové) a vztahem těchto vozidel k liniové elektrizaci. Případným rozšířením liniové elektrizace na železniční lince se nabízejí různé scénáře, jak naložit s existujícími vozidly s alternativními pohony na takovýchto linkách. V poslední části příspěvek rozebírá provozně-ekonomické aspekty akutrolejových jednotek na železniční lince společně s vyplývajícími požadavky na provozovatele dráhy.
Kompletní Vědeckotechnický sborník Správy železnic je k dispozici na tomto odkazu.
Roman Štěrba (Správa železnic)
