Správa železnic vydala již třetí číslo Vědeckotechnického sborníku (VTS). VTS navazuje na 47 edic VTS Českých drah vydaných v letech 1995 až 2019.

VTS je platformou pro odborníky z různých oborů železnice a poskytuje možnost sdílet objevy, poznatky, zjištění a zkušenosti a na druhou stranu jeho prostřednictvím mohou nové informace čerpat nejen lidé z každodenního provozu, ale také odborníci ze spolupracujících podniků a organizací i perspektivní budoucí zaměstnanci z řad studentů odborných středních a vysokých škol.
Třetí číslo VTS přináší příspěvky na téma Geografická metoda pro Automatické stavění vlakových cest, Souvislosti současných aktivit při řešení digitalizace stavební dokumentace s návrhem rozšíření normy IFC pro oblast železnic – IFC Rail a jeho vztah k metodice RTM, Monitorování drážní infrastruktury cenově dostupným dataloggerem, Železniční laboratoře, zkušebnictví a certifikace v Itálii, Lokomotivy se značkou ČKD, Elektrická osobní železniční doprava na tratích bez liniové elektrizace, Nová metodika zjišťování kapacity dráhy a Analýza měřicích systémů dopravních procesů.
Autoři Petr Kučera a Pavel Drdla se ve svém příspěvku zabývají možnostmi zpřesnění včasného postavení vlakových cest v rámci funkce Automatického stavění vlakových cest. Uvažuje zapojení nové geografické metody do dnes používané časové metody inicializace požadavků Automatického stavění vlakových cest.
Autor Robert Číhal se ve svém příspěvku zabývá hlavními rysy nově navrhovaného rozšíření normy IFC určeného pro použití zejména ve stavebních projektech typu BIM železnic. Je provedeno srovnání s metodikou RailTopoModel, na níž IFC Rail navazuje a s jazykem railML. Pozornost je věnována i možnostem využití metodiky IFC Rail v aktuálně řešených tématech prostorového popisu zemí a klasifikace stavebních prvků a dalším souvislostem s postupy zavádění metodiky BIM v ČR.
Autorský kolektiv Dušan Janoštík, Viktor Nohál a Jaroslav Smutný se ve svém příspěvku věnují problematice autonomního monitorování vybraných dynamických parametrů drážní infrastruktury v podmínkách ČR. Součástí příspěvku je ukázka realizace řešení, stejně jako popis možností takového typu monitorování. Je popsáno jak hardwarové, tak softwarové řešení aplikace. Současně je uvedena praktická aplikace takového měřícího systému při srovnání vybraných dynamických parametrů dvou typů upevnění kolejnic. Závěr obsahuje získané zkušenosti s takovým systémem a doporučení pro výrobce železniční infrastruktury i správce železničních tratí.
Autor Roman Štěrba se ve svém příspěvku věnuje železničním laboratořím v Itálii, které uskutečňují svoji podnikatelskou činnost v liberalizovaném Evropském železničním systému. Již od roku 1991 bylo jedním z cílů Evropské unie prosazení jednotného trhu železniční dopravy. Jednou z klíčových součástí liberalizace trhu jsou technické specifikace pro interoperabilitu a posuzování shody s nimi a dále bezpečnostní požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti železnic uplatnitelné vůči všem subsystémům a subjektům Evropského železničního systému. Účelem je zajistit, aby železniční podniky a provozovatelé infrastruktury dosahovali svých podnikatelských cílů bezpečným způsobem. Italcertifer byl založen v roce 2001 jako Italský institut pro železniční výzkum a certifikaci, společnost byla začleněna do holdingu Gruppo Ferrovie dello Stato Italiane v roce 2007.
Autor Ladislav Novák se pohledem šéfkonstruktéra věnuje historii a výrobě parních a motorových lokomotiv značky ČKD. Při příležitosti 120. výročí výroby lokomotiv v českých zemích a 150. výročí vzniku „První Českomoravské továrny na stroje“, která byla základním členem později vzniklé značky ČKD v článku rekapituluje výsledky firmy především v oboru lokomotiv.
Autor Jiří Pohl se ve svém příspěvku zabývá novými technologiemi zajištění bezemisního elektrického provozu na tratích bez liniového elektrického napájení. S využitím moderních technologií je to řešitelné vozidly se zásobníky energie, například v podobě lithiových akumulátorů. Pro provoz v síti částečně elektrizovaných železnic se jeví výhodná dvouzdrojová vozidla trolej/akumulátor. Svojí schopností statického (za stání) i dynamického (za jízdy) nabíjení z liniového trakčního vedení umožňují rozšířit elektrickou vozbu i na vedlejší tratě bez liniového trakčního vedení. Vedle cílené úspory energie a odstranění emisí, též ve srovnání s vozidly poháněnými spalovacími motory, přinášejí významné snížení provozních nákladů na energii a údržbu. Důležitým tématem je systematické a efektivní budování napájecích bodů pro akumulátorová vozidla v oblastech bez liniové elektrizace.
Autor Pavel Krýže ve svém příspěvku popisuje směrnici SŽDC SM124 „Zjišťování kapacity dráhy“, která byla vydána v loňském roce. Nejprve uvádí obecné zásady, které jsou ve směrnici použité a poté popisuje jednotlivé metody, a to postupně pro traťové koleje, zhlaví a kolejové skupiny.
Autoři Jiří Zmatlík a Otto Pastor se ve svém příspěvku věnují analýze měřícího systému dopravních procesů. V praxi je systém realizován opakovaným měřením stejné části několikrát dle stejné metodiky měření pro specifikaci chyb měření. Složitější měřící systém realizuje více operátorů, měřená část je měřena několikrát, přičemž všichni operátoři používají shodné metodiky měření. Podstatou je charakterizovat chybu měření danou operátory, metodikou a opakovaným měřením stejné části. Pro praktické účely lze k separaci variability použít metodiky Analýzy rozptylu s interakcí či bez interakce a dospět k závěrům, zda zlepšovat vlastní měřící proces, či hledat chyby v metodice vlastního měření či se případně soustředit na trénink operátoru vedoucí ke snížení jejich zdrojů variability měřícího systému, a tak zlepšovat měřící procesy.
Příspěvky VTS jsou lektorovány vždy dvojicí kvalifikovaných lektorů, což zajišťuje vysokou odbornou kvalitu. Vědeckotechnický sborník je k dispozici na této webové adrese.
Roman Štěrba (Správa železnic)
