Správa železnic vydala březnové číslo svého bulletinu.
V titulním článku informuje o financích na letošní investiční akce ve výši 31,2 mld. Kč, což je meziročně o 1,5 mld. Kč více. Generální ředitel Správy železnic pan Jiří Svoboda vidí stavby na železnici optimisticky.
Letos se dokončí stavby elektrizace a zkapacitnění tratě Uničov– Olomouc, modernizace železnice mezi vinohradskými tunely a stanicí Praha-Hostivař, optimalizace tratě Beroun – Králův Dvůr, modernizace a elektrizace tratě Šakvice – Hustopeče u Brna či rekonstrukce stanice Sklené nad Oslavou a kolejové úpravy ve stanici Žďár nad Sázavou. Celkem se letos dokončí modernizace 97 km tratí. Řada investičních akcí se naopak letos zadá k realizaci či rovnou zahájí. Půjde například o zvýšení kapacity tratě Týniště nad Orlicí – Častolovice – Solnice, modernizaci tratě Brno-Maloměřice St. 6 – Adamov – Blansko, obnovu úseku mezi Ústím nad Orlicí a Brandýsem nad Orlicí či rekonstrukci železničních stanic Praha-Smíchov a Vsetín.
Letos plánuje Správa železnic také rekonstrukce na 200 přejezdů za téměř dvě miliardy korun, na velké části z nich dojde ke zvýšení zabezpečení. Celkem 40 přejezdů tak získá ke stávající světelné signalizaci také závory; ty se budou instalovat i na dalších 30 místech, která jsou dosud zabezpečená pouze výstražnými kříži. Zejména preventivní význam bude mít vybavení 8 přejezdů kamerovým systémem. Z hlediska bezpečnosti bude podstatné rovněž připravované zrušení 11 úrovňových přejezdů.
Březnový bulletin dále informuje o výměně mostu přes Labe v rámci rekonstrukce železniční tratě mezi Čelákovicemi a Lysou nad Labem. Aby se tak mohlo stát, je nutné nejprve odstranit jednotlivé části stávajícího mostního objektu. Jednu z nich odborníci odstranili pomocí unikátní techniky, která zahrnuje několik českých patentů. Hlavní roli hrál katamarán složený ze speciálních pontonů. Ten najel pod mostní díl a zespodu ho zvedl. Jištěn šesti lany pak plul i s mostní konstrukcí několik metrů proti proudu. Na pravém břehu byl celý díl přesunut na speciální zařízení, kde byl rozřezán. Následovat bude stavba nového železničního mostu.
Pozornosti redaktorů neunikla ani modernizace úseku Panevropského koridoru 10 z Budapešti do Bělehradu, která zahrnuje kompletní zdvoukolejnění, elektrizaci a zvýšení rychlosti až na 160 km/h v Maďarsku a až na 200 km/h v Srbsku. Dálkové vlaky osobní dopravy tak v závislosti na počtu zastavení nabídnou v budoucnu mezi oběma hlavními městy jízdní dobu pod čtyři hodiny, což znamená zkrácení na méně než polovinu. I vzhledem k významu tratě pro nákladní dopravu v relaci s řeckým přístavem Pireus, který je vlastněn čínskými investory, je projekt realizován s finanční účastí Číny. Oprava celé tratě o délce téměř 350 km má stát přibližně 4 mld. EUR. Maďarsko si od lepšího železničního spojení se Srbskem a Řeckem slibuje vytvoření významného logistického uzlu v Budapešti. Maďarská část dráhy má být zmodernizována do roku 2025, Srbsko plánuje dokončení svého úseku v příštím roce.
Moderní železnici si lze přečíst nebo stáhnout z adresáře Média na Komunikačním webu ŽESNAD.CZ.
Oldřich Sládek